Pozor: články nemusí být aktuální a popisovat momentální stav produktu; podobně nemusí odpovídat cena! Produkty se samozřejmě časem vyvíjejí, a ceny také; máte-li proto zájem o dnešní podobu (která může být oproti zde uvedené recenzi třeba výrazně vylepšena) a cenu (která může být dnes o mnoho nižší), obraťte se, prosím, přímo na výrobce nebo prodejce. Tento text odpovídá situaci začátkem roku 2000.
O instalaci jsem minule napsal, že "iMac vyndáme z krabice, a zapojíme přesně tři kabely". Chceme-li navíc střihat video, musíme zapojit kabely čtyři -- tím čtvrtým je (samozřejmě standardně dodávaný) DV kabel k propojení kamery a počítače. To je všechno, hned můžeme spustit aplikaci iMovie a dát se do práce.
Ti, kdo četli článek o profesionálním střihovém software FinalCut Pro, si možná pamatují množství nejrůznějších oken, umožňujících různé pohledy na projekt, řízení importu klipů z kamery a jejich přehrávání ven, přehled klipů, jež jsou pro projekt k dispozici... iMovie je naproti tomu aplikace určená pro amatéry, a proto je pečlivě navržena tak, aby její ovládání bylo co nejjednodušší: celé uživatelské rozhraní iMovie je representováno jediným oknem, jehož obsah vidíme na obrázku. V něm jsou všechny potřebné ovladače: dole přehled celého střihaného filmu, vlevo nahoře preview, vpravo odkládací místa pro momentálně nevyužité klipy:
Ovšem, nejprve musíme nasnímat zdrojové klipy z kamery. Opět se možná připomene FinalCut a jeho velmi luxusní, a tím ovšem i komplikované nastavení parametrů; iMovie však opět nabízí maximální pohodlí a jednoduchost: nemusíme totiž nastavovat doslova nic. Máme-li připojenou kameru, iMovie po spuštění automaticky přepne okno v levém horním rohu do režimu "kamera":
Dvojité tlačítko vlevo dole ukazuje, ve kterém režimu jsme (a samozřejmě můžeme jeho pomocí režimy kdykoli měnit), a mezi ovladači v okně -- jež nyní samozřejmě řídí kameru -- přibylo tlačítko "Import". Uvnitř okna je ovšem vidět záznam z kamery, a stačí stisknout tlačítko "Import" pro jeho přenesení do počítače: takové věci, jako je-li kamera PAL či NTSC, aplikace rozezná sama, takže uživatel se o nic nemusí starat.
Do třetice: ve FinalCutu jsme sami určovali kde který klip začne a skončí, údaje o klipech se složitě archivovaly a bylo možné klipy snímat dávkově nezávisle na označení... V iMovie vše funguje automaticky: každému samostatnému záběru odpovídá nový klip, nahrané klipy se ukládají buď přímo do vytvářeného filmu, nebo na odkládací místa vpravo. Ukládání skončí dalším stisknutím tlačítka "Import", nebo na konci pásky.
Operace nad klipy jsou opět nesmírně jednoduché, a přitom zcela postačující: předně, klipy můžeme myší či příkazy cut/copy/paste podle potřeby přemísťovat mezi vytvářeným filmem (kde lze přesně stejným způsobem měnit i jejich pořadí) a odkládacími místy; chceme-li se některého klipu zbavit, hodíme jej prostě do koše (ten vidíme vpravo dole na prvém obrázku). Kterýkoli klip si samozřejmě můžeme prohlédnout v okně "preview" -- stačí na něj klepnout. Zde také můžeme klip rozdělit na dva či více (tak lze snadno změnit pořadí úseků uvnitř klipu), nebo můžeme "odříznout" nežádoucí záběry z jeho okrajů.
S těmito službami bez problémů a pohodlně připravíme hrubý sestřih -- polotovar bez titulků, efektů a zvukového doprovodu. Ovšemže nám jej okno "preview" kdykoli celý ukáže, stačí klepnout kamkoli mimo klipy a ovladače -- tak tomu právě je i na obr.1, kde modrá linka ukazuje nejen trvání celého filmu, ale jsou v ní vidět i hranice mezi klipy. Můžeme si také nechat zobrazit jen několik vybraných klipů, stačí označit je standardním klepnutím se Shiftem.
Pro psaní titulků (stejně jako pro obrazové a zvukové efekty) slouží vysunovací okno vpravo pod odkládacími místy: klepneme na kterékoli z jeho čtyř tlačítek, a z okénka se "vyplázne" nahoru panel s potřebnými ovladači. Zvolíme-li tedy např. první z nich, "Titles", uvidíme něco podobného jako
V horní části panelu je preview, jež ukazuje, jak přibližně budou titulky vypadat. Pod ním můžeme určit dobu, po kterou budou titulky zobrazeny, a jejich druh: zde máme na vybranou z řady možností (a na webu Apple jsou k dispozici ještě další), na ukázku zvolené "Rolling Credits" obsahují dvojice textů, jež budou řazeny "jako v kině", a poběží po obrazovce svisle. Směr, stejně jako font a barvu, určíme ještě níž, a pak už jen napíšeme požadované dvojice -- tlačítkem "Add" jich lze přidat libovolný počet.
Jakmile jsme s titulky spokojeni (tlačítkem "Preview" si kdykoli můžeme vyžádat dynamicky počítanou ukázku), vezmeme buď okénko Preview nebo zvolený typ titulku, a vhodíme jej myší na klip, který chceme otitulkovat.
To je opět vše, nic jiného není třeba dělat! V ostatních střihových programech je v tuto chvíli uživatel nucen přemýšlet o jakémsi "renderování", protože klip s titulky "zrenderovaný" není, a dokud si "renderování" nevyžádáme, nebude k dispozici preview či výstup zpět na kameru. Ne tak v iMovie: samozřejmě, i tam je renderování ve skutečnosti nutné, ale není třeba se o něj jakkoli starat -- iMovie všechny potřebné akce provede automaticky na pozadí. Uživatel je pouze informován o tom, že "se s klipem něco děje", a vidí i jak dlouho to asi bude trvat:
mezitím ale můžeme bez nejmenších problémů pokračovat v práci s filmem. Pokud bychom se pokusili o operaci, jež zatím není možná (třeba výstup na kameru), iMovie nás samozřejmě upozorní, že musíme chvilku počkat; díky výkonu procesoru PowerPC -- připomeňme, že i jeho pomalejší 350 MHz varianta je o třetinu výkonnější než Pentium III / 500 MHz -- ta chvíle nikdy není příliš dlouhá.
Stejně snadno jako s titulky můžeme v iMovie pracovat i s efekty: odpovídající panel vidíme na dalším obrázku. Je zde známé okénko Preview, nastavení doby, již má přechodový efekt trvat, a seznam efektů, jež jsou k dispozici. Z tohoto seznamu (nebo z okénka Preview) opět můžeme efekt vzít myší, a vhodit mezi požadované klipy.
Stejně jako u titulků, iMovie samozřejmě i efekty renderuje automaticky na pozadí, aniž bychom se o cokoli museli sami starat. Podívejme se na příští obrázek: první efekt již je dávno hotov, zatímco druhý a třetí (jež jsou oba spolu s klipem mezi nimi označeny, a tedy také zobrazeny v okně Preview) se ještě zpracovávají. Je také vidět, že každý efekt se zobrazí jako malé okénko filmu, jehož "čudlíky" po stranách přesahují do klipů, s nimiž spolupracuje, takže první efekt je jen roztmívačka ve druhém klipu (a s prvním nemá nic společného), zatímco druhý a třetí efekt vždy zajišťují přechod mezi oběma sousedními klipy:
Sada efektů, kterou v panelu najdeme, není ani zdaleka tak bohatá jako např. ta, již nabízí FinalCut. Sám jsem měl na první pohled pocit, že je efektů v iMovie málo; pak jsem však probral filmy, jež jsem střihal v jiných aplikacích, a uvědomil jsem si, že vyjma ukázek "co ta aplikace umí" jsem v nich použil jen dva efekty, které v iMovie standardně k dispozici nejsou. Ono totiž, ruku na srdce, důsledkem nadšeného využívání příliš velké palety efektů v amatérském střihu bývají dost hrozné filmy, kde se po každých několika sekundách objeví jiný efekt, zatímco vlastní film je skoro neviditelný. Přebohatá paleta efektů je skvělá a potřebná věc v rukou profesionála nebo nadšence -- a takoví budou asi střihat stejně ve FinalCutu; u laiků je ale spíš prokletím než výhodou.
Přesto však ti, kdo po tomto "prokletí" touží, ještě nemusí shánět FinalCut; namísto toho se mohou podívat na stránky firmy Apple, kde na http://www.apple.com/imovie jsou volně k dispozici další přechodové efekty a druhy titulků. Řadu dalších doplňků (tentokrát pro práci se zvukem) si také můžeme "stáhnout" ze stránky http://www.apple.com/imovie/freestuff. Já to nakonec ani nedělal, protože -- jak píši v minulém odstavci -- pro hezké a "nepřeplácané" filmy stačí i to, co je v iMovie standardně.
Mezi efekty patří i doplňování záběrů počítačovou grafikou. iMovie dokáže importovat obrázky ve běžných formátech (včetně Photoshopu); importovaný obrázek se automaticky převede na videoklip, jehož délku můžeme určit podle potřeby. Samozřejmě není žádný problém ani používat pak přechodové efekty nebo titulky nad takovýmito "obrázkovými" klipy. Chceme-li, můžeme také kterýkoli snímek uložit jako obrázek na disk, libovolným grafickým editorem jej upravit, a naimportovat zpět do iMovie.
Máme-li již film sestřihaný a podle potřeby doplněný efekty a titulky, je načase dokončit práci jeho ozvučením. Na to přepneme lištu u dolního okraje obrazovky do zvukového režimu: stačí klepnout na "notu" vlevo. iMovie zobrazí audio editor:
Máme zde k dispozici tři zvukové stopy; kteroukoli z nich můžeme pomocí přepínačů vpravo aktivovat nebo deaktivovat, iMovie do výsledného filmu smíchá zvuk ze všech aktivních. Nejvyšší stopa obsahuje původní zvukový doprovod klipů, tak, jak byl sejmut z kamery; stopa pod ní je určena na zvukové efekty a komentář, a nejnižší stopa slouží pro doprovodnou hudbu.
Prvá stopa je vyplněna automaticky. Pro zaplnění druhé a třetí máme k dispozici poslední dva panely z výsuvného efektového okna; vidíme je zde:
Z panelu "Sound" můžeme do zvukové stopy myší vhodit některý z bohaté palety zvukových efektů, nebo můžeme přímo nahrát komentář (iMac samozřejmě je vybaven integrovaným mikrofonem i standardním audio vstupem). Panel "Music" umožňuje pohodlně zvolit a načíst skladbu z vloženého CD -- zde můžeme použít buď tlačítko "Record Music", jež funguje podobně jako kdybychom nahrávali CD přes mikrofon, nebo prostě skladbu vhodit myší do zvukové stopy, a vytvořený audioklip tam podle potřeby upravit. Za povšimnutí stojí to, že panel "Music" -- jak je vidět na obrázku -- umí pracovat s databází CD a skladeb aplikace CDPlayer, takže v něm samozřejmě vidíme přímo jméno disku a skladby, namísto nicneříkajícího "track 1,2,...". Samozřejmě, namísto snímání hudby z CD ji můžeme také naimportovat ze souboru.
Pro kterýkoli zvukový klip v kterékoli stopě můžeme pomocí ovladačů v pravém dolním rohu určit celkovou hlasitost a případné automatické ztišení na konci a zesílení na začátku (fade in, out). Stejně jako při editaci videa, můžeme i audio klipy přemísťovat či měnit jejich délku pomocí myši a standardních služeb aplikace.
...budeme asi nejčastěji ukládat opět na videokazetu, s využitím videorekordéru nebo kamery s DV vstupem. To je v iMovie podobně snadné, jako všechny ostatní práce: přepneme okno do režimu "kamera", najdeme pozici na pásku, kam chceme hotový film nahrát, a prostě vybereme z menu příkaz "Export Movie". Můžeme určit prodlevu, již vyžaduje kamera nebo video pro aktivaci nahrávání, a můžeme zapnout nahrání úvodní prázdné obrazovky v požadované délce; to je vše, a ostatní funguje opět automaticky a zcela bez problémů.
iMovie samozřejmě umožňuje i export filmu do souboru, který můžeme přehrávat na počítači nebo šířit prostřednictvím Internetu. Zde tvůrci aplikace vyřešili šalamounsky problematiku nastavování atributů: zvolíme-li export do souboru, máme k dispozici nabídku pěti nějčastěji využívaných formátů, navíc ale můžeme zvolit variantu "Expert". Ta teprve otevře nový dialog, ve kterém můžeme přímo určit formát zapisovaného filmu, od rozlišení a frekvence snímků až po použitý codec -- jejich nabídka je i v jednoduché amatérské aplikaci iMovie dost slušná, zahrnuje i např. Sorensena.
iMovie je naprosto ideální aplikace pro amatérský sestřih třeba snímků z dovolené: práce s ní je až neuvěřitelně pohodlná a intuitivní, a její služby jsou pro tento účel dostatečné. Navíc ji dostaneme přímo jako součást kompletního hardwarového i softwarového řešení: koupíme-li si iMaca, prostě jej zapojíme do zásuvky, spojíme s kamerou a střiháme; žádné jiné řešení není ani zdaleka tak pohodlné. To se týká i těch, kdo mluví jen česky: ačkoli doprovodné obrázky jsou ještě "anglicky", do češtiny lokalizovaná verse iMovie by měla být k dispozici podle všeho ještě předtím, než tento článek vyjde. Bereme-li navíc v úvahu cenu iMaca a ostatní služby, jež tento skvělý systém nabízí, není střižna iMovie zadarmo, ale má vlastně zápornou cenu: za iMaca totiž dáme méně, než by jemu alespoň zhruba odpovídající wintel hardware stál i bez FireWire karty a střihových programů...
Samozřejmě, žádáme-li profesionálnější střihové služby, máme-li skutečnou potřebu velmi rozsáhlé palety efektů či chceme-li vytvářet trikové záběry metodou bluescreen, není amatérský iMovie nic pro nás -- v takovém případě je načase rozbít prasátko a dojít si koupit FinalCut Pro. I ten nám bude na iMacu fungovat bez problémů.