Pozor: články nemusí být aktuální a popisovat momentální stav produktu; podobně nemusí odpovídat cena! Produkty se samozřejmě časem vyvíjejí, a ceny také; máte-li proto zájem o dnešní podobu (která může být oproti zde uvedené recenzi třeba výrazně vylepšena) a cenu (která může být dnes o mnoho nižší), obraťte se, prosím, přímo na výrobce nebo prodejce. Tento text odpovídá situaci začátkem roku 2000.
Také byste chtěli jezdit v Aston Martinu, pít Chateau D'Yquem, či mít pod Turnerovým obrazem audiovisuální sestavu Bang&Olufsen... ale jaksi nezbývají peníze? Ne-li jinde, aspoň v oboru výpočetní techniky si dnes můžete dovolit špičkové zařízení se špičkovým designem za směšnou cenu: iMac.
Není tomu tak dávno, kdy byly prakticky všechny osobní počítače i jejich příslušenství sbírka zcela nezáživných krabic nicneříkajícího tvaru v holubičí šedi. Pak ale přišla doba, kdy se špičková technika začala oblékat do špičkového designu: firma NeXT nabídla své nesmírně elegantní "kostky" a "krabice na pizzu", Siliconi dali na trh Indigo, a i sama firma Apple přišla s designérskou lahůdkou ke svému dvacátému výročí. Bohužel, všechno to bylo jen pro bohaté -- např. "20th Anniversary Mac", patrně dodnes nejhezčí počítač na světě, stál asi čtvrt miliónu...
Steve Jobs se vrátil do Apple s úmyslem nabídnout kvalitní a hezké počítače každému. Tak vznikl iMac, který se prodává přibližně za 1000 dolarů, nebo jeho přenosná varianta iBook. Na iMac se v této recensi podíváme blíže: jeho cena jednoznačně odpovídá domácímu počítači "pro děti a na hraní", a i vzhled jej jednoznačně řadí do domácnosti:
Služby, jež iMac nabízí, jsou však na naprosto profesionální úrovni. Mimo jiné -- s výjimkou toho nejlevnějšího modelu -- na něm můžeme okamžitě a bez jakýchkoli dalších nákupů či instalací stříhat video, a to mnohem, opravdu mnohem snáze, než s použitím libovolné střižny na wintelech...
Nejprve instalace: zde vlastně není o čem psát -- iMac vyndáme z krabice (dokonce i polystyrénové výplně jsou promyšleně děleny, takže to člověk naprosto pohodlně zvládne sám, a zvednout patnáctikilový počítač na stůl také není problém), a zapojíme přesně tři kabely: USB klávesnici do iMaca, USB myš do klávesnice (nebo do druhého portu iMaca, cokoli nám vyhovuje lépe) a síťovou šňůru. Pak stiskneme tlačítko "on" na klávesnici, a můžeme jet... celé to mohlo trvat snad nepatrně přes pět minut.
Přivítá nás Mac OS 9: právě v průběhu testu přišla česká varianta, takže jsem počítač začal zkoušet "anglicky", ale skončil jsem už v češtině. Na omezeném prostoru tohoto testu prostě není možné ani zběžně popsat OS 9 tak, aby o něm získali rozumnou představu i ti, kdo jej neznají; uvedu proto jen velmi orientační a samozřejmě dost hrubé srovnání:
Samozřejmě, samotný operační systém není moc platný; skutečnou práci i zábavu s počítačem umožňují aplikace. Těch ovšem standardně najdeme na iMacu pěknou sbírku: kompletní kancelářský balík AppleWorks, vše potřebné pro práci s Internetem (je zde jak Navigator, tak MSIE a Outlook) a pro odesílání a příjem faxů (jak uvidíme níže, iMac standardně obsahuje 56k faxmodem), software pro počítačový střih iMovie, programy pro propojení a přenos dat s kapesními počítači Palm... a tak by se dalo pokračovat ještě dlouho. Pokud nepotřebujeme nějaký skutečně specializovaný software, můžeme se na iMacu rovnou pustit do práce -- žádné aplikace není třeba kupovat či shánět. Například software Sherlock dokáže stejně snadno vyhledat data na pevném disku jako na Internetu; tam si skvěle rozumí snad se všemi standardními vyhledávacími službami:
Kapitola sama pro sebe je samozřejmě možnost střihu: vyjma nejlevnější konfigurace má iMac standardně rozhraní FireWire (aka IEEE1394, alias DV, vulgo i.Link) pro připojení digitální kamery či videa (nebo čehokoli jiného -- i u nás už jsou k mání např. výkonné a rychlé externí FireWire disky), a mezi předinstalovaným programovým vybavením nalezneme střihovou aplikaci iMovie. iMovie je vlastně značně omezená verse špičkového FinalCutu, o kterém jsme několik základních informací přinesli v dubnovém čísle; iMovie odstraňuje všechna komplikovaná nastavení, potřebná pro profesionální střih, ale zachovává výkon a pohodlí. Na střih videa v aplikaci iMovie se podíváme blíž v samostatném článku.
Pokud se chceme pobavit, máme k dispozici hry: od "stříleček", ovšem velmi hezky udělaných a přeci jen s nějakým dějem:
až po takové věci jako Encyklopedie přírody nebo zábavně zpracovanou anatomii pro děti Hejbejte se kosti moje. Myslím, že kvalitu zábavného software nejlépe shrne fakt, že jsem na recensi mohl pracovat jen když děti spaly nebo nebyly doma -- jinak mne k iMacu prostě nepustily.
Špičkový design není jen o vzhledu, ale jde mnohem hlouběji. Spoustu příkladů nalezneme právě na iMacu: samozřejmě je možné připojit vnější reproduktory a mikrofon, ale až na výjimky to nebývá zapotřebí -- standardní integrovaný zvukový subsystém totiž dělala firma Harman-Kardon , a zní podle toho. DVD ROMka (iMac samozřejmě má standardně DVD ROM i software pro přehrávání DVDisků) nemá žádný "šuplík" -- na čele počítače je prostě štěrbina, do které disk zasunete, a počítač si jej sám vezme. Samozřejmě máme k dispozici dostatečně luxusní přehrávač audio CD, a z reproduktorů Harman-Kardon zní hudba na jejich velikost až neuvěřitelně dobře:
Známý příběh se točí také kolem větráku: iMac totiž žádný nemá . Když vznikal návrh iMacu, přišel Steve Jobs za jeho konstruktéry, a řekl jim, že musejí počítač navrhnout tak, aby mohl pracovat bez větráku (a samozřejmě také bez přehřívání). Nejprve se konstruktéři snažili Steva přesvědčit, že něco takového není možné; Steve však byl přeci jen ředitel, takže nakonec jim nezbylo nic jiného, než vymyslet jak na to. Dalo to hodně práce, ale výsledek stojí za to -- pokud k běžícímu iMacu přitisknete ucho, slyšíte tichounké šumění disku. Jinak není o nic hlučnější než obraz na zdi...
Srdcem všech počítačů Apple jsou procesory PowerPC. Jedná se o RISCové a velmi výkonné obvody; za zmínku stojí to, že na nejvýkonnější z nich, G4, bylo dokonce Pentagonem uvaleno embargo! iMac využívá o něco málo pomalejší variantu, PowerPC G3, s frekvencí 350MHz nebo 400 MHz podle modelu. Zdá se vám to málo? I na 350 MHz PowerPC pohodlně předběhne Pentium III, i kdyby mělo kmitočet dvojnásobný! Podívejte se na srovnání výkonu:
| srovnání výkonu PowerPC a jiných procesorů (BYTEmark integer index processor scores McGraw-Hill) | |
|---|---|
| iMac 400MHz PowerPC G3 | 13.1 |
| iMac 350MHz PowerPC G3 | 11.5 |
| PC s 550 MHz Pentium III | 7.4 |
| PC s 500 MHz Celeron | 6.7 |
| PC s 400 MHz K6-2 | 5.5 |
Podobně je podle modelu odstupňovaná velikost operační paměti (u testovaného přístroje standardně 128 MB, rozšiřitelná do 512) a pevného disku (13 GB u testovaného modelu). Integrovaný 15" displej nabízí skvělý obraz s rozlišením až 1024x768, samozřejmě v plném truecoloru, díky grafické kartě ATI RAGE 128 s 8MB paměti a 2D i 3D akcelerací. Další tabulka ukazuje, že ani grafika iMacu se vůbec nemá za co stydět:
| srovnání grafického výkonu počítače iMac s jinými modely (hodnota obrázků za sekundu podle hry Quake III Arena) | |
|---|---|
| iMac 400MHz PowerPC G3 RAGE 128 VR AGP 2X | 27.9 |
| PC s 500 MHz Celeron RAGE Turbo Pro AGP 2X | 22.0 |
O integrovaném V.90 modemu (56K) jsme se již zmínili, stejně jako o dvojici USB portů a o dvojici FireWire portů -- Apple samozřejmě používá standardní šestipinové konektory s napájením, a ne čtyřpinové zmenšené, jako některé levné PC karty.
Nemluvili jsme zatím o podpoře pro lokální síť, ale ani zde nepřijdeme zkrátka: iMac je standardně osazen rozhraním Ethernet 10/100MB, a má slot připravený pro instalaci bezdrátového síťového rozhraní AirPort. To, že je standardně k dispozici DVD-ROM, již také víme; použitá mechanika dokáže číst DVDisky až čtyřnásobnou rychlostí.
Samozřejmou součástí jsou i propojovací kabely, jak USB, tak i FireWire pro připojení kamery, a telefonní kabel pro zapojení modemu do telefonní zásuvky. Po pravdě řečeno, nějak si nedokážu představit nic dalšího, co by dávalo smysl jako součást standardní dodávky počítače...
...je iMac počítač se skvělým designem, který nabízí špičkový výkon a služby. Nezanedbatelnou výhodou je i to, že chodí pod rozumným operačním systémem a ne pod Windows. Posčítáme-li to dohromady, nejenže nemá ve své cenové kategorii konkurenci, ale nenajde ji ani mezi sestavami o dost dražšími. Navíc na něj je možné nainstalovat operační systém Mac OS X, respektive Mac OS X Server (ne že by iMac byl ideálním serverem, ale v případě potřeby tak pracovat dokáže) -- jedná se tedy o výbornou investici i do budoucnosti:
Mám-li si dát práci s hledáním alespoň jediné chyby, pak tou chybou je standardní kulatá myš Apple: má jen jedno tlačítko, což je občas trochu málo, a navíc vzhledem ke kulatému tvaru člověk nikdy jistě neví drží-li ji v ruce správně, nebo pootočenou. Díky standardnímu USB portu ovšem není nic jednoduššího, než připojit jinou myš -- já sám používám třítlačítkovou myš Logitech, a jsem naprosto spokojen.
Zkrátka, iMac je levný počítač na hraní i vážnou práci, ozdobí byt i kancelář a nabídne úroveň služeb, jež u jiných strojů znamená dobře dvojnásobnou cenu. Nemá chybu, jděte si to koupit -- nemít pod stolem G4, sám bych to hned udělal.