1. Úvod

Ve čtvrté části našeho seriálu se podrobněji seznámíme se dvěma nejčastěji využívanými uživatelskými aplikacemi: se standardním editorem a se systémem elektronické pošty.

1. Edit

Edit je univerzální editor, který nabízí dostatek služeb pro vytváření dokumentů téměř libovolných typů -- od jednoduchých dopisů nebo poznámek až po formátované knihy. Ačkoli se jedná o editor a ne wordprocesor (a nenalezneme v něm tedy služby typu číslování odstavců, generování obsahu nebo tvorby hlaviček), jsou jeho služby dostatečně široké i pro psaní takových děl, jakým je např. tento článek.

1.1. Písma a styly

Díky tomu, že NEXTSTEP využívá jako zobrazovací primitiva PostScript, můžeme bez jakýchkoli problémů v Editu využívat libovolný font v libovolné velikosti (včetně třeba písma o velikosti 1 bod, nebo naopak třeba 154265 bodů; pokud to někdo potřebuje, jsou k dispozici i neceločíselné velikosti -- můžeme klidně psát třeba písmem o velikosti 31.41592654 bodu). Font můžeme velmi pohodlně určit prostřednictvím panelu (který je samozřejmě k dispozici nejen v Editu, ale kdekoli, kde pracujeme s formátovaným textem). Panel nabízí všechny fonty, které jsou v systému k dispozici a výběr nejčastěji užívaných velikostí -- můžeme však zadat velikost zcela libovolnou; v panelu si také můžeme prohlédnout vzhled fontu:

Pro zvýraznění textu můžeme volně používat barvy pomocí panelu, se kterým jsme se seznámili již v předminulém pokračování našeho seriálu -- prostě označíme text a požadovanou barvu na něj 'hodíme' z barevného panelu (nebo z jiné aplikace):

1.2. Formáty odstavců

Ačkoli Edit nepatří mezi wordprocesory, nalezneme v něm i slušně silné možnosti pro formátování odstavců:

Obrázek zároveň ukazuje, že při přemísťování kteréhokoli z formátovacích objektů Edit kreslí šedou čáru přes celé okno v místě, kde se objekt právě nalézá -- tak můžeme pohodlně umísťovat tabelátory nebo značky odsazení vzhledem k již napsanému textu.

1.3. Ostatní služby

V Editu samozřejmě můžeme používat i objektové vazby -- stačí, uložíme-li nějaký objekt do schránky a pak jej odsud přebereme příkazem 'Paste and Link' namísto běžného příkazu 'Paste'. Objekt si pak neustále udržuje informaci o tom odkud byl získán a automaticky se udržuje v aktuální podobě. Ke každému takovému objektu můžeme otevřít panel, ve kterém lze mimo jiné zvolit má-li se objekt aktualizovat vždy když je původní objekt uložen na disk, neustále nebo pouze 'ručně' tlačítkem 'Update from Source':

Poslední zajímavost se kterou se zde seznámíme je korektor pravopisu:

Edit nabízí ještě dlouhou řadu dalších služeb; ty jsou však spíše určeny pro programátory a proto se s nimi seznámíme později, až náš seriál dojde k popisu služeb, které NEXTSTEP nabízí programátorům.

2. NeXTMail

Asi nejužívanější aplikací hned po Workspace Manageru a Editu bude elektronická pošta. Systém elektronické pošty NEXTSTEPu je nadstavbou nad standardní poštou UNIXu; díky tomu může bez problémů sloužit jak pro předávání zpráv mezi uživateli téže lokální sítě, tak -- díky kompatibilitě s Internetem -- pro komunikaci s kýmkoli kdekoli na světě.

Aplikace Mail zpracovává elektronickou poštu přijatou počítačem a umožňuje uživateli její zpracování -- tj. čtení, tvorbu vlastních zpráv a archivaci přijatých zpráv do hierarchické struktury 'schránek'. Sama ikona aplikace může být -- jako řada dalších ikon v NEXTSTEPu -- animovaná, a informuje uživatele o tom čeká-li na něj ještě nějaká nepřečtená zpráva a kolik takových zpráv je:

2.1. Čtení zpráv

Základní okno aplikace ukazuje obsah jedné schránky: v nejvyšší části okna je několik ovladačů pro nejčastěji prováděné akce, pod nimi je seznam všech zpráv, které jsou ve schránce uloženy. Multimediální zprávy NeXTMail jsou označeny malým trojúhelníčkem, zprávy ve formátu MIME písmenem M; zprávy bez označení obsahují běžný text. V dolní části okna pak vidíme zvolenou zprávu:

Aplikace Mail nabízí množství příkazů a služeb, které zjednodušují čtení zpráv; za všechny se zmíníme pouze o funkci mezerníku: ten zajistí zobrazení dalšího textu právě čtené zprávy; jakmile dočteme na její konec, přejde mezerník na další zprávu.

2.2. Tvorba nových zpráv

Chceme-li sami někomu zprávu odeslat, klepneme myší na tlačítko 'Compose'. Aplikace Mail pak otevře další okno, určené pro tvorbu nové zprávy:

Do jeho horní části vyplníme adresu příjemce zprávy, stručný jednořádkový subjekt a případné adresy všech, kdo mají dostat kopii. Adresy si samozřejmě nemusíme pamatovat -- chceme-li zprávu poslat tomu, kdo napsal zprávu označenou v hlavním okně, stiskneme prostě tlačítko 'Reply'; ostatní adresy můžeme vyhledat v hierarchickém seznamu adres, který se otevře klepneme-li na tlačítko 'Addresses':

V pravé části okna vidíme obrázek vlastníka adresy; tentýž obrázek informuje o odesilateli zprávy v hlavním okně -- podívejme se na výřez na dalším obrázku:

Tlačítkem 'Lip Service' můžeme vložit do zprávy zvukový záznam; tlačítko 'Forward' uloží do zprávy text jiné zprávy a tlačítkem 'Receipt' si můžeme vyžádat automatické potvrzení že (a kdy) byla zpráva přijata. Tlačítko 'NeXT Mail' je ve skutečnosti přepínačem, které umožní volbu formátu, ve kterém bude zpráva odeslána:

- NeXTMail je nejpropracovanější standard, který umožní předání zprávy obsahující prakticky cokoli: libovolně formátovaný text obsahující kombinaci různých fontů v jakýchkoli velikostech, různé styly i formáty odstavců, vložené objekty libovolného typu -- od obrázků přes nahrané zvukové záznamy až po celé soubory nebo adresáře. Obsah zprávy je nadto před odesláním automaticky zkomprimován a po přijetí opět rozbalen; komprimační algoritmus sice je volitelný, pro kompatibilitu se všemi ostatními instalacemi NEXTSTEPu je ale vhodné využívat UNIXový standard -- compress. Jedinou nevýhodou NeXTMailu je to, že jej prakticky lze posílat pouze uživatelům NEXTSTEPu (na jiných systémech sice lze NeXTMail 'ručně' rozbalit a s jistým nepohodlím přečíst, není na nich však k dispozici editor který by umožnil jeho pohodlné zpracování).

- standard MIME nenabízí tak široké formátovací možnosti: neukládá informace o fontech, nelze v něm zaznamenat formátování odstavců, ze stylů písma akceptuje pouze podtržení a podobně. Navíc není zdaleka tak komprimován jako NeXTMail, takže zprávy zabírají více místa na disku a jejich odeslání zabere více kapacity přenosové linky. Využijeme jej proto při odesílání zpráv uživatelům jiných operačních systémů; přitom můžeme pohodlně posílat vložené objekty -- zvuky, obrázky nebo soubory; ty formát MIME předá korektně. Součástí zprávy v MIME formátu může být také odkaz na soubor uložený na některém ftp serveru; poklepeme-li myší na takový odkaz, vyžádá si aplikace Mail zcela automaticky dodání požadovaného souboru:

- chceme-li odeslat zprávu uživateli některého staršího operačního systému, který není schopen zpracovat ani standard MIME, máme k dispozici běžné textové zprávy. Pro ty samozřejmě platí řada omezení -- žádné formátování nepřipadá v úvahu, zprávy jsou předávány jako sedmibitové ASCII, nemůžeme tedy používat češtinu a podobně. Samozřejmě nelze do zpráv vkládat ani obrázky nebo zvukové záznamy; existuje však možnost vkládat obecné soubory, se kterou se seznámíme níže.

2.3. Další služby

Chceme-li si udržet lepší přehled ve schránkách, můžeme využít řadu dalších služeb aplikace Mail: můžeme zprávy ve schránce přetřídit podle potřeby. Vyhledávací panel umožňuje prohledat všechny zprávy a označit ty, které obsahují zadaný text (nebo zadaný regulární výraz); příkazem 'Focus' si pak můžeme vyžádat zobrazení jen vybraných zpráv a v nich například vyhledávat další text:

Samy schránky mohou mít hierarchickou strukturu -- uvnitř kterékoli z nich můžeme vytvářet 'podschránky', do kterých budeme ukládat zprávy určitého typu. Můžeme si tedy např. vytvořit schránku pro komunikaci se zákazníkem a v ní dvě podschránky -- jednu pro zprávy které jsme odeslali (u každé odesílané zprávy se můžeme individuálně rozhodnout má-li se archivovat nebo ne), druhou pro přijaté zprávy.

Chceme-li pokračovat v práci na rozepsané zprávě někdy později, můžeme ji uložit běžným příkazem 'Save' do speciální schránky, určené pro rozpracované zprávy ('drafts'). Tam můžeme skladovat i několik různých verzí zprávy. Kteroukoli z uložených zpráv si pak můžeme 'vytáhnout' do editoru zpráv, ještě ji upravit a odeslat.

Zkušenější uživatelé naleznou v Mailu řadu možností pro přesné přizpůsobení elektronické pošty svým požadavkům -- například nastavení hlaviček, které Mail automaticky připojí ke každé odcházející zprávě:

V Internetu se stalo standardem odesílat obecné soubory zakódované do textové podoby programem uuencode; příjemce takové zprávy pak může získat původní data pomocí programu uudecode. NEXTSTEP -- jako každý UNIX -- samozřejmě oba programy standardně obsahuje, a aplikace Mail usnadňuje jejich použití i těm uživatelům, kteří UNIX neznají a znát nechtějí: vhodíme-li myší soubor do okna, ve kterém vytváříme textovou zprávu, zahrne Mail do zprávy automaticky uuencodovanou podobu vhozeného souboru:

Naopak, dostaneme-li zprávu obsahující uuencodovanou podobu datového souboru, stačí zvolíme-li příkaz 'Decode Foreign Attachment'; aplikace Mail soubor automaticky dekóduje a uloží na disk.

Systém elektronické pošty NEXTSTEPu nabízí mnoho dalších služeb -- můžeme např. definovat vlastní programy, které zpracují každou zprávu před odesláním a každou přijatou zprávu před uložením do schránky; nemá však smysl, abychom všechny v tomto článku podrobně popisovali.

3. Příště

V příštím dílu se můžeme těšit na stručný přehled ostatních aplikací -- ukážeme si zbývající uživatelské aplikace NEXTSTEPu, stejně jako několik nejrozšířenějších a nejčastěji využívaných aplikací třetích firem.

(další článek)