· Minulá kapitola · Obsah · Další kapitola
Velmi luxusní systém elektronické pošty, který je v Mac OS k dispozici, si ukážeme jen velmi zběžně. Jsou pro to dva důvody: předně, aplikace MailViewer je navržena natolik dobře a intuitivně, že e možné s ní úspěšně pracovat bez velkých návodů. Na druhou stranu, její služby jsou dostatečně luxusní na to, aby jejich podrobný popis přesáhl omezený prostor, jenž máme v rámci tohoto skolení k dispozici.
První krok, který je nutné při používání MailVieweru provést, je nastavení jeho parametrů -- především způsobu, jímž bude pošta přijímána (a případně i odesílána). K tomu slouží panel předvoleb, a MailViewer jej otevře automaticky při prvém spuštění.
Příjem pošty může probíhat v zásadě dvěma způsoby: využíváme-li klasický unixový mechanismus, jsou přijaté zprávy automaticky ukládány do smluveného adresáře. MailViewer umí takto přijaté zprávy zpracovat a zobrazit. Druhá možnost, již MailViewer také podporuje (bohužel, protože tyto služby logicky nepatří do MailVieweru, ale do samostatného programu!), spočívá v přijímání zpráv z nějakého poštovního serveru prostřednictvím sítě a standardních protokolů POP nebo IMAP.
Prostřednictvím panelu předvoleb můžeme určit libovolné množství "účtů"; každý z nich může být libovolného typu, a každý z nich representuje jeden potenciální zdroj zpráv:
Pro každý "účet" určíme potřebné parametry -- pro POP nebo IMAP je samozřejmě základem jméno poštovního serveru, uživatelské jméno a heslo; u klasického unixového mechanismu stačí specifikovat adresář, do kterého jsou ukládány přijaté zprávy.
Od té chvíle je MailViewer schopen přijímat zprávy z kteréhokoli zdroje, a ukládat je do schránek (mailboxů) na našem počítači. Od té chvíle také máme k dispozici hlavní službu MailVieweru -- prohlížení schránek a případnou tvorbu nových zpráv.
Tlačítka "Up" a "Down" umožňují přeuspořádat jednolivé "účty" mezi sebou. To má smysl proto, že MailViewer při spuštění vždy automaticky otevře schránku, odpovídající prvému účtu v seznamu -- "Active" pro lokální či POP, nebo schránku representující zprávy na serveru pro IMAP.
Je vhodné určit i ostatní předvolby; alespoň mechanismus odesílání zpráv ("Sending") -- zde máme jen dvě možnosti: klasické unixové využití sendmailu, nebo odesílání protokolem SMTP přes zadaný server.
Schránek můžeme mít libovolné množství. MailViewer standardně sám vytvoří schránku "Active", do které přicházejí všechny zprávy, a případně schránky "Drafts" (pro ro.jpegané, ale ještě neodeslané zprávy) a "Outgoing" (pro kopie odeslaných zpráv). Sami můžeme vytvářet libovolné další schránky podle potřeby a to i s využitím hierarchické struktury -- to vidíme na panelu, který můžeme kdykoli otevřít příkazem "Mailbox/Show Mailboxes":
Povšimněme si, že IMAP "účty" mají vlastní schránky; to je proto, že se zprávami na IMAP účtu můžeme pracovat i přímo na serveru -- nemusíme je tedy nejprve přenášet do lokální schránky "Active". Také je vidět, že MailViewer standardně zobrazuje schránky, jež obsahují nějaké nepřečtené zprávy, tučně.
Čtyři ikony v toolbaru slouží postupně k otevření zvolené schránky, k přemístění označených zpráv do zvvolené schránky, k vytvoření schránky nové a ke zrušení zvolené schránky. Chceme-li vytvořit novou hierarchickou úroveň, prostě zadáme jméno nově vytvářené schránky i s cestou, přesně stejně, jako vytváříme-li nové adresáře prostřednictvím panelu pro ukládání souborů.
Otevřeme-li (poklepáním nebo pomocí prvé ikony v toolbaru) některou schránku, zobrazí MailViewer její obsah ve standardním prohlížecím okně. To je rozděleno na tři části: u horního okraje je toolbar s ikonami nejčastěji užívaných služeb, pod ním následuje seznam všech zpráv, jež leží v otevřené schránce, a dole je obsah zvolené zprávy:
Ikony v toolbaru slouží postupně pro mazání označených zpráv, komprimaci schránky, třídění zpráv, vytvoření nové zprávy, otevření seznamu schránek, otevření adresáře a přijetí nových zpráv. (navíc okno -- je-li širší -- může obsahovat ještě ikony pro hledání zpráv, tisk a otevření panelu předvoleb). Všechny služby jsou dosti zřejmé s výjimkou komprimace: ta odpovídá vysypání koše. Pokud totiž někteoru zprávu smažeme, není ještě opravdu zrušena, ale jen označena jako smazaná (a můžeme ji kdykoli ještě obnovit). Teprve komprimace schránky smazané zprávy opravdu zruší a uvolní odpovídající místo na disku.
Symboly u levého okraje seznamu ukazují stav zprávy: "M" znamená MIME formátování, modrá tečka representuje dosud nepřečtenou zprávu. Práce se seznamem zpráv je zřejmá a intuitivní; není ji proto třeba popisovat, ale řekneme si o třech příjemných malých tricích:
Okno pro psaní nové zprávy otevřeme pomocí odpovídající ikony z toolbaru (nebo příkazy z nabídky "File"). Okno obsahuje opět vlastní toolbar, a pod ním je vlastní zpráva; ta sama má hlavičku sestávající z polí "To", "Subject" a "CC", a libovolný obsah:
První ikona v toolbaru slouží k odeslání zprávy, a červený trojúhelník v ní indikuje, že zpráva bude formátována MIME (obyčejné textové zprávy, jež můžeme bez obav odesílat komukoli, mají ikonu bez trojúhelníku). Následující trojice ikon slouží pro odpověď na minulou zprávu: prvá vloží do pole "To" odesilatele minulé zprávy, druhá všechny její příjemce, a třetí zkopíruje její obsah (bohužel, MailViewer standardně neumí označovat citovaný text "zobáčky", jak je v elektronické poště základní slušností; musíme to tedy dělat ručně, nebo si sehnat doplňující software).
Následující dvě ikony určují formát zprávy: prvá volí textovou zprávu nebo MIME formát, druhá určuje požadujeme-li potvrzení příjmu nebo ne. Zajímavá je ještě následující ikona (na obrázku ji nevidíme, protože okno je příliš úzké), která vypadá takto:
a otevře panel s adresářem, kde si můžeme udržovat seznam adres těch, s nimiž často komunikujeme.
Pro psaní zpráv nabízí MailViewer služby velmi luxusní, přitom ale neumí věc tak základní a triviální, jakou je automatické doplnění podpisu! Naštěstí je k dispozici doplněk pro aplikaci MailViewer, který (nejen) tuto službu přidá.
MailViewer samozřejmě nabízí ještě dlouhou řadu dalších služeb; se základy jsme se však již seznámili, takže další čas věnujeme ostatním aplikacím.
· Minulá kapitola · Obsah · Další kapitola
Copyright © OCSoftware, 2000; all right reserved