Sestava míroVIDEO

Pozor: články nemusí být aktuální a popisovat momentální stav produktu; podobně nemusí odpovídat cena! Produkty se samozřejmě časem vyvíjejí, a ceny také; máte-li proto zájem o dnešní podobu (která může být oproti zde uvedené recenzi třeba výrazně vylepšena) a cenu (která může být dnes o mnoho nižší), obraťte se, prosím, přímo na výrobce nebo prodejce.

Po videozařízení Fast DVMaster se vám nyní hlásíme s testem další sestavy, umožňující nelineární střih videa -- samozřejmě na počítači, a samozřejmě tedy videa digitálního. Sestava se skládala ze dvou PCI karet: míroVIDEO DV300 se stará o komunikaci s digitální kamerou (nebo obdobným zařízením) prostřednictvím rozhraní IEEE1394, zatímco míroVIDEO DC30plus zajišťuje analogové služby: zobrazení videosignálu na standardní televizi, nahrávání na analogové přístroje, nebo naopak samplování signálu, z analogového přístroje přivedeného. Na rozdíl od sestavy FAST jsou tedy zde obě sady služeb oddělené, což vůbec není špatný nápad -- stačí-li nám možnost střihu digitálního videa, můžeme si peníze za jednu z karet ušetřit. Součástí sestavy bylo také diskové pole Medéa s celkem impresivním výkonem, a kupodivu poměrně slušnou cenou; pokud chceme skutečně video stříhat na počítači, vyplatí se patrně si něco takového pořídit (ale, na rozdíl od Medéy, raději ve SCSI provedení).

Obě karty (zabudované do odpovídajícího počítače -- což není hned tak ledajaké PC) v principu umožní sestříhat záznamy, které jsme natočili na své DV kameře (nebo na analogovém kamkordéru). Výsledek pak můžeme opět nahrát na DV pásek, nebo na klasické analogové video. Bohužel, skoro cokoli má své 'ale': stejně jako u DV Masteru, můžeme stříhat cokoli jakkoli, ALE jen z disku na disk; s desetigigovou Medéou to sice není tak zlé, ale pořád by možnost lineárního střihu přímo z kazety na kazetu tam, kde žádné efekty nepotřebujeme, přišla vhod. V bundlované aplikaci Adobe Premiere máme k dispozici širokou paletu služeb a efektů, ALE pokud jich využijeme, bude renderování klipu tragicky pomalé. Software už je lepší, než tomu bylo u FASTů, ALE pořád ještě má řady velmi nepříjemných chyb a padá. Medéa není špatná, ALE proč proboha nepoužívá slušné rozhraní (tj. SCSI, jehož řadič je notabene standardní součástí karty DV300), ale daleko horší a pomalejší EIDE? A tak dále...

Stejně jako DV Master, je i míro systém, který umožní za relativně snesitelnou cenu vyrábět doma videoklipy s víceméně profesionálním vzhledem (předpokládám, že případné nedostatky budou zaviněny spíše nadšeným uživatelem, než vlastními omezeními sestavy -- vzpomeňme si na doby prvních DTP systémů, kdy každý prosťáček hrdě produkoval "profesionálně vypadající" dokumenty s padesáti barvami, šedesáti fonty a sedmdesáti styly na jediné stránce). Na to, abych jím byl nadšený, je těch 'ale' pořád ještě příliš mnoho.

1. Instalace, dokumentace, a jiné zbytečnosti

Sám jsem dostal počítač s hardwarem i softwarem již nainstalovaným, ale prý instalace proběhla naprosto hladce: stačí zasunout karty do sběrnice, CD do mechaniky CD-ROM, spustit instalační program -- a vše prostě funguje. Hardware pracuje, podobně jako u FASTu, zcela pohodově; s programovým vybavením to je, opět zcela analogicky, výrazně horší. Proboha, je pod Windows normální, že programy mají nesmyslně navržené uživatelské rozhraní a ani to pořádně nefunguje, nebo mají střihové systémy nějakou zvláštní smůlu?!?

Dokumentace je opět v angličtině, což osobně preferuji, nicméně uživatelé, kteří případně anglicky neumějí, by mohli mít problémy. Dokumentace ke střihovému programu (Adobe Premiere LE) je k dispozici pro jistotu pouze v on-line podobě; dostaneme nicméně útlou příručku, ve které je 99% zabráno licenčním ujednáním, a zbytek je objednávkový lístek, kterým si můžeme papírovou dokumentaci přiobjednat za $20.

Celý systém pracuje pod Windows 95, což je, jako obvykle, holé neštěstí. Kdy už konečně proboha nabídne nějaká firma střihový software pro rozumný operační systém, nejlépe některou versi unixu... Ve W95 se pracuje nesmírně nepohodlně: jestliže některá aplikace pracuje, není možné ani přemístit její okna na jiné místo na obrazovce, neřkuli je skrýt; nemluvě o extrémní uživatelské nepřívětivosti tohoto prostředí (patrně vrcholný moment nastal ve chvíli, kdy se mi při ukládání screenshotu na disketu monitor přepnul do textového režimu, ve kterém se objevilo lakonické upozornění "na disketu není možné zapisovat". Wow?!?). Celkem ale, jak se zdá, jsou alespoň drivery míro napsány lépe, než byly drivery FAST: i přes řadu různých problémů se mi nepodařilo ani jednou shodit systém, a ani jednou jsem se nedostal do stavu, kdy by nebylo možné používat ostatní otevřené aplikace (obojí se s FASTem stávalo pravidelně). Vcelku tedy -- až na zásadní hrubou chybu, totiž volbu prostředí Windows -- lze software míro zdrženlivě pochválit: kvality, na kterou jsem zvyklý z NeXTStepu, nedosahuje ani zdaleka, ale ve Windows se zdá být v lepším průměru.

2. Co je co

Základní koncepce střihu se neliší od práce s DV Masterem: nasnímáme všechny klipy, se kterými chceme pracovat, na disk jako AVI soubory. Pokud klipy snímáme z DV kamery, použijeme kartu DV300; máme-li výchozí klipy k dispozici v analogové podobě, poslouží nám karta DC30plus. Chceme-li klipy generovat na počítači, musíme si na to sehnat software sami -- na rozdíl od DV Masteru žádná taková aplikace standardně bundlována není. Uložené klipy pak v Adobe Premiere sestříháme, doplníme efekty, počítačem generovanými obrázky a triky, hudebním doprovodem a tak dále; jsme však omezeni tím, že bundlována je omezená verse LE. Pokud bychom chtěli mít k dispozici větší editační luxus, museli bychom si přiobjednat plnou versi. Sestříhaný výsledek nakonec zapíšeme opět do AVI souboru, a z něj jej můžeme uložit opět prostřednictvím karet DV300 a DC30plus na analogovou nebo digitální kazetu.

Tato koncepce zjednodušuje práci s Video Editorem, přináší však řadu významných nevýhod. Musíme si uvědomit, že cca dvě minuty videozáznamu zaberou na disku gigabyte; přitom na disku musíme mít zároveň výchozí klipy i generovaný klip! Ať se na to díváme z kterékoli strany, nutnost stříhat z disku na disk znamená, že můžeme pracovat jen na krátkých klipech, jako jsou znělky nebo reklamy. Pokud bychom si chtěli sestříhat krátký film, je to v zásadě možné, ale za cenu značného nepohodlí. V každém případě musíme diskovou kapacitu počítat v desítkách GB, v ideálním případě s využitím rychlého diskového pole; pak začne být tento způsob práce marginálně použitelný.

Po tomto úvodu budou následovat vlastně tři nezávislé recenze -- karta míroVIDEO DV300, karta míroVIDEO DC30plus, a střihový program Adobe Premiere LE. V krátkém článku nakonec se také stručně podíváme na to, co umí diskové pole Medéa.

3. Digitální video, karta DV300

Karta nabízí tři vstupně/výstupní konektory IEEE1394, jeden interní, a dva externí. Všechny tři, chválabohu, jsou kompletní šestipinové konektory podle standardu IEEE1394; chceme-li připojit zařízení s konektorem podle standardu IEEE1394.1 (čtyřpinové konektory, využívané na DV videokamerách), můžeme použít odpovídající propojovací šňůru, která je součástí dodávky, takže propojení je naprosto bezproblémové. Osobně toto řešení považuji za daleko lepší, než variantu DV Masteru, který obsahuje pouze čtyřpinové konektory IEEE1394.1. Stejně jako u DV Masteru za určité nepohodlí může to, že DV konektory jsou přímo na kartě, takže jsou přístupné ze zadní strany počítače -- což u konektoru, do kterého často připojuji kameru, není právě nejlepší.

Čtvrtý a pátý konektor na kartě jsou interní a externí konektory řadiče WideSCSI, který umožňuje přenos až do rychlosti UltraSCSI (nominálně 20, fakticky tedy na šestnáctibitové sběrnici 40MB/s). V rámci karty tak získáme "zadarmo" i velmi solidní SCSI řadič; vyzkoušet jsem jej nemohl, protože testovací počítač nebyl žádným SCSI zařízením osazen (Medéa je z mně naprosto nepochopitelných důvodů připojena přes EIDE), ale nepochybuji o tom, že bude fungovat zcela bez problémů.

3.1. DVExpert, DVTools, ...

Software, který je ke kartě standardně dodáván, se skládá z několika aplikací míro, a z bundlovaného střihového editoru Adobe Premiere LE. Na Premiéru se podíváme v samostatné recenzi; software míro má značné ambice, a jeho základní návrh je velmi hezký; detaily a implementace jej však naprosto zabíjejí.

První aplikace, se kterou se při používání systému zběžně potkáme, je DVExpert. Ten pomáhá řešit potenciální problémy tím, že dokáže zkontrolovat je-li ke sběrnici IEEE1394 připojeno zařízení a komunikuje-li správně s řadičem; dokáže dokonce i změřit rychlost disku (graf, doplňující vložený článek o Medéi, byl získán právě z Experta). Expert je jednoduchý, intuitivní, a pracuje se s ním dobře.

Zklamání nastane až při práci s aplikací DVTools, která se zabývá vlastní komunikací s DV zařízením. Jejím hlavním úkolem je přenášet videoklipy mezi diskem počítače a DV videorekordérem (resp. kamerou); má tedy obdobné postavení, jako DV Manager u FASTu. DVTools je však mnohem ambicióznější; na rozdíl od Manageru, který je jen mírně glorifikovaným "diskovým videomagnetofonem", Tools dokáží spravovat kompletní přehled klipů na libovolném počtu pásků, umějí zvolené z nich nahrát do počítače... a spoustu dalších věcí.

Základní myšlenka DVTools není špatná: dáme jim kazetu (prostřednictvím digitálního videopřehrávače nebo digitální kamery, připojených přes rozhraní IEEE1394 ke kartě DV300); Toolsy samy celou kazety prostudují, a nabídnou nám seznam všech záběrů, které na ní najdou. My si z tohoto seznamu vybereme záběry, o které budeme mít zájem, a ty pomocí drag'n'drop přemístíme do seznamu záběrů, určených k přehrání do počítače. Pak už jen řekneme "teď", a DVTools všechny záběry do počítače přehraje, a my můžeme klidně mezitím jít na oběd.

Na to samozřejmě musí kamera rozumět příkazům, posílaným po rozhraní FireWire. Podle dokumentace to spolehlivě funguje s kamerami Sony DCR-VX700, DCR-VX100 a DCR-PC7, Sharp VL-DC3S, Canon MV1 a Panasonic NV-DS1, s videorekordérem Sony DHR-1000 a se samostatnou kamerou Sony CCM-DS250. Já sám používal bez problémů kameru Panasonic NV-DS5. Vcelku se zdá, že by bylo obtížné najít přístroj, se kterým by si karta DV300 nerozuměla; s jakoukoli digitální kamerou (kromě kamer JVC, které nemají digitální výstup) tedy můžeme klidně natáhnout drát (kdykoli, i za běhu počítače a aplikací -- FireWire standardně podporuje hot-swap) a pustit se do práce.

Bohužel, tady začínají ona zmíněná ALE. Sama identifikace záběrů na kazetě je překvapivě spolehlivá, ale trvá poněkud dlouho -- zhruba stejně, jak dlouhý je obsah kazety. S šedesátiminutovou kazetou si tedy hodinku počkáme. To by ještě tak moc nevadilo -- přijdou, bohužel, horší věci. Program kupříkladu počítá s tím, že můžeme chtít nahrát také jen část záběru a ne celý; to je sice skvělé, ale určování zajímavé části záběru je tragicky nepohodlné, zadat přímo adresy vstupního a výstupního bodu nelze, musíme se k nim dobrat na kazetě a pak je označit. Co horšího, program sám na kazetě najde výchozí body; jejich hledání je ale implementováno velmi nešťastně: nejprve o nějakých deset sekund požadovanou pozici přejede, pak se vrátí asi devět sekund před požadovanou pozici -- osm sekund za ni -- sedm před ni.... Zkrátka, je to na dlouhé lokte. Nadto panel, ve kterém záběr hledáme, používá zhola nestandardní ovladače, které snad opravdu jsou hezčí než klasické buttony, zato však nenabízejí rozumný feedback, a fungují naprosto nespolehlivě: třikrát klikneme a nic, počtvrté klikneme a "button" se "stiskne" dvakrát... Ještě k tomu si okna nepamatují svou polohu na obrazovce, takže jakmile nějaké okno zavřeme a znovu otevřeme, musíme jej znovu přemísťovat tam, kde jej chceme mít.

Ani poté, co jsme prošli martyriem se specifikací záběrů, se situace nezlepší. Pro volbu záběrů, které budeme chtít do počítače přehrát, se používá "user friendly" drag'n'drop (v situaci, kdy by daleko pohodlnější bylo docela prosté označení požadovaných záběrů). Nelze vzít více záběrů najednou, takže chceme-li jich přebrat padesát, musíme padesátkrát dragnout a padesátkrát dropnout. Zhruba pětadvacetkrát budeme navíc tahat za scroller, protože okno, do kterého záběry ukládáme, neukazuje automaticky poslední uložený záběr.

Nu, všechno by se to jistě dalo přežít, kdyby alespoň rozumně fungovalo automatické načítání záběrů. Bohužel, i zde jsou problémy: po automatickém záznamu šesti klipů -- které dohromady trvaly asi tři minuty, nicméně z pásku se přehrávaly téměř hodinu -- přestal systém spolupracovat vůbec. Nahrávání sedmého klipu trvalo více než hodinu, z čehož jsem usoudil, že něco nebude v pořádku. Pokusil jsem se tedy nahrávání přerušit a spustit znovu od sedmého klipu; v zásadě se to podařilo; sedmý klip se ale nahrál zase pod číslem 1, čímž přepsal klip první, dávno již hotový! Navíc se nahrávání z nějakého důvodu po druhém klipu samo přerušilo. Zkusil jsem to ještě jednou (poučen chybami minulosti jsem na nové klipy udělal nový adresář); tentokrát kupodivu vše proběhlo bez problémů, a zbývajících čtyřicet klipů se skutečně automaticky přehrálo -- trvalo to ale několik hodin, celková délka klipů nebyla ani patnáct minut. Je tedy velmi diskutabilní, nakolik se jedná o výhodu; sama možnost spustit přehrávání a odejít je nadto značně pofidérní, protože problémy evidentně nastat mohou a občas nastávají; pokud akci spustíme večer a ráno zjistíme, že přehrávání se zastavilo ze záhadných důvodů hned po prvním klipu, nebudeme patrně příliš potěšeni.

Last but not least, DVTools samozřejmě nabízí i jednoduchou možnost v průběhu přehrávání jen stisknout tlačítko "Record", a přímo nahrát požadovaný úsek videa -- stejná nejjednodušší služba, jakou nabízel Manager z balíku FAST. Zkusil jsem to jen jednou; DVTools (běžící pod Windows 95) mě okamžitě vytrestal zobrazením dialogu "Program provedl neplatnou operaci a bude ukončen":

DVTools slouží i pro zpětné nahrání klipu na DV kazetu; tuto možnost jsem bohužel nemohl otestovat, protože počítač nebyl osazen samostatnou DV mechanikou, a evropské DV kamery nemají digitální vstup. Výsledky jem proto nahrával prostřednictvím karty DC30plus na klasické analogové video; to fungovalo pohodlně a bez problémů.

Posčítáme-li všechny výhody a nevýhody, asi se s DVTools z balíku míro pracuje pořád o něco málo lépe, než s DVManagerem z balíku FAST; celkem vzato si však nemají co vyčítat. Je to věčná škoda pro DVToolsy, protože kdyby byla jejich základní myšlenka pořádně implementována, mohly by nabízet služby řádově lepší.

4. Analogové video a karta DC30plus

Zatímco karta DV300 zabezpečovala vstup a výstup dat prostřednictvím rozhraní IEEE1394 -- jinými slovy, vstup a výstup digitálního videosignálu (kartu samozřejmě v principu můžeme využít i pro jiná data na sběrnici FireWire, máme-li odpovídající software), stará se karta DC30plus o obdobné služby analogové. Jestliže se spokojíme jen s digitálním střihem, a pokud máme zvukovou kartu pro samplování analogového zvuku (bez kterého se při střihu patrně neobejdeme v žádném případě), není vůbec zapotřebí kartu DC30plus kupovat.

Pokud ji ale máme, schopnosti systému se výrazně rozšíří. Samotný střih bude příjemnější o to, že si budeme moci preview pustit na televizi; oproti okénku na monitoru počítače je to přece jen o něčem úplně jiném. Navíc nám karta umožní samplovat libovolný videosignál, takže budeme moci doplňovat videoklipy o starší záběry, které máme nahrané ještě na analogových kazetách, případně třeba o záběry z televize nebo z oblíbených videokazet (v takovém případě pozor na autorská práva).

Karta je pro amatérskou práci vybavena podstatně lépe, než jí odpovídající analogová krabička systému FAST: nalezneme na ní dva miniDIN konektory pro vstup a výstup videosignálu S-VHS, dva cinche pro kompositní videosignál (se kterým dokáží pracovat klasická videa VHS nebo 8mm, a který FASTům citelně chybí), a jeden kombinovaný konektor pro vstup a výstup audiosignálu. Naopak chybějí konektory pro YUV, ale kdo má doma YUV profesionální rekordér? Stejně jako u DV300 jsou konektory přímo na kartě, takže jsou přístupné ze zadní strany počítače -- což pro časté připojování a odpojování různých zařízení přináší mírné nepohodlí (z tohoto hlediska je naopak krabička FAST trochu šikovnější).

4.1. Software

Podobně jako je tomu u karty DV300, slouží pro práci s kartou DC30plus suita aplikací. Opět je zde expert, který se tentokrát jmenuje hrdě míroVIDEO Expert, a v zásadě neumí o mnoho víc, než změřit rychlost disku. Pro snímání videa slouží jednoduchá, a proto uživatelsky vcelku přívětivá aplikace VidCap:

Prostřednictvím několika srozumitelných dialogů zvolíme atributy načítaného videa a vstup, ze kterého se má samplovat (k dispozici je, jak víme, buď kompositní nebo S-VHS vstup), a spustíme záznam. Aplikace nabízí i na počítačovém monitoru velmi slušné preview videosignálu, takže vyhledat požadované místo není velký problém; snad jedinou výhradu bych měl k tomu, že preview se pro samplování vypne trochu příliš brzy -- po vyplnění dialogu s atributy samplování. Pak se objeví ještě poslední dialog, jehož 'OK' samplování spustí; v tu chvíli již je ale preview vypnuté, takže najít přesný začátek je trochu těžší. Můžeme ale pohodlně začít snímat malinko dřív, a nadbytečné snímky odříznout v editoru (Premiere), takže to žádný problém není.

Bez editoru se stejně neobejdeme, ani v případě, že si chceme nasnímaná data prohlédnout. DC30plus totiž umí přehrávat klipy jen v případě, že jsou komprimovány codecem míro MJPEG, a VidCap v něm pro změnu data neumí ukládat. Musíme tedy v každém případě klip načíst do editoru, zkonvertovat do MJPEGu, a teprve výsledek si můžeme nechat přehrát.

VidCap skrývá také několik drobných špílců pro uživatele -- např. k ukládaným souborům nedoplňuje autmaticky příponu, takže pokud v dialogu pro volbu souboru sami nezadáme .avi nebo .bmp (VidCap umí ukládat i jednotlivé snímky jako BMP obrázky), budeme muset soubory přejmenovat dodatečně. Nic z toho ale není zásadní problém.

Samotné přehrávání je celkem bezproblémové: podobně jako u FASTu nenabízí míro samostatnou přehrávací aplikaci; namísto toho doplňuje do systému drivery, které umožní přehrávání klipu přes kartu DC30plus prostřednictvím libovolného přehrávače -- ať již se jedná o standardní systémový přehrávač, nebo třeba o preview Premiéry. Vše fungue automaticky -- jestliže je přehrávaný klip kódován codecem míro MJPEG, spustí se automaticky panel Video Control, ve kterém můžeme nastavit atributy přehrávání:

a karta data posílá na zvolený výstup. Skrývá se zde jen jedna malá zrada -- jestliže data nejsou kódována míro MJPEGem, nestane se vůbec nic, a pokud si to neuvědomíme, můžeme dlouho a marně zkoumat nastavení všech řídících panelů a propojení drátů...

Protože většinu čtenářů bude patrně daleko více zajímat digitální video, nehrál jsem si s kartou DC30plus příliš dlouho; jen jsem zkusil nahrát několik minut z DVD disku "Výchova dívek v Čechách". Výsledek byl překvapivě dobrý: určitá ztráta detailů, která se při samplování projevila, přinesla dokonce subjetivně lepší obraz, protože se postarala o zmizení šumu zaviněného filmovým zrnem, který je zrovna na zmíněném DVD titulu dost značný. V každém případě jsou služby karty DC30plus více než postačující pro amatérskou práci.

5. Adobe Premiere

Vlastní stříhání a efekty zajišťuje aplikace Adobe Premiere. Jak již víme, je standardně ke kartě bundlována v omezené versi LE; na mém testovacím stroji však byla nainstalována plná verse, takže nevím, jak moc je LE omezena (zřejmě bude k dispozici méně efektů, timetable prý obsahuje jen tři úrovně namísto 99, které jsou v plné versi). Ostatně, kdokoli by chtěl investovat nemalé peníze do střihového hardware, jistě rád přidá i $150 za upgrade na plnou versi, takže je skutečně rozumnější testovat kompletní Premiéru.

Stříhá se zásadně z disku na disk; lineární střih z kazety na kazetu (který by samozřejmě nepřinesl žádné nové možnosti, ale šetřil by čas i místo na disku) k dispozici není. Přitom DV technologie by v principu umožnila dokonce i nelineární střih z kazety a/nebo na kazetu, ale o tom se nám samozřejmě už vůbec ani nezdá. To je dané koncepcí programu: Premiere je zcela obecný video editor, který umožňuje zpracovávat videoklipy v libovolném formátu, s libovolným počtem snímků za sekundu a s libovolným kódováním. Klipy využívající DV codec samozřejmě mají (v normě PAL) vždy snímkovou frekvenci 25 f/s, a rozlišení 720x576 pixelů.

Stříh se principiálně neliší od práce s aplikací Ulead Video Editor z balíku Fast: jeho základem je timetable, do kterého můžeme skládat klipy (video i audio). Pokud se klipy překrývají, má "vyšší" video přednost před "nižším", audioklipy se prostě smíchají:

Celkem vzato, Ulead Video Editor mi připadal uživatelsky přívětivější, než Premiéra. Hned po jejím spuštění přijde první šok -- Premiéra má naprosto nesmyslnou strukturu oken a la win3.1, kdy jsou všechna okna aplikace umístěna do jednoho společného "nadokna", takže je nemůžeme rozmístit po obrazovce podle potřeby -- nebo se musíme smířit s tím, že žádné okno žádné jiné aplikace nebude viditelné. Měl jsem za to, že s touto hloupostí snad již W95 definitivně skoncovaly; jak je vidět, Windows dokáží brát ideály i těm, kdo je o nich nikdy neměli. Řada služeb je uživatelsky méně pohodlných -- chceme-li např. v Premiéře vyrobit titulek, musíme jej nejprve uložit do souboru, a potom -- v tomtéž programu, ve kterém jsme jej vytvořili -- znovu naimportovat?!? Navíc, jak vidíme na snímku v "podokně" Trimming, zdá se, že ne vždy věci fungují tak, jak podle představ programátorů měly...

Služeb je v Premiéře obecně o něco méně a jsou méně výkonné, než ve Video Editoru. U žádného klipu (ani u titulkového!) se mi nepodařilo nastavit transparentnost, přechodových efektů je méně, než v Uleadu (i tak ale naprostý dostatek). Renderování je snad ještě pomalejší, než u FASTů -- podle odhadu, který aplikace zobrazuje, by renderování dvanáctisekundového klipu, složeného ze dvou videoklipů a jednoho přechodového efektu, trvalo více než tři hodiny! To by byl zhruba čas, který Ulead potřeboval na renderování dvou klipů z videokamery, dissolvujících se do sebe navzájem a dvojích titulků, jednoho statického a jedněch běžících; pro pouhé dva klipy a jeden přechod Uleadu stačila méně než desetina času. Po maximálním zjednodušení se dva klipy s jedním efektem renderovaly asi půl hodiny; i to je zhruba třikrát pomalejší, než FAST. Po chvíli práce s Premiérou se ostatně beztak objevil oblíbený dialog "Program provedl neplatnou operaci a bude ukončen", který pochopitelně neumožnil uložit provedené změny do projektu...

Suma sumárum, software míro se zdá být stabilnější (ale nikoli stabilní!) a celkově o něco přívětivější (ale nikoli přívětivý!) než software FAST; na druhou stranu, je také pomalejší, a standardně bundlované aplikace (jen Adobe Premiere LE) nemají šanci ani zdaleka soupeřit s celkem luxusním balíkem aplikací Ulead u FASTů. Tam kromě střihového editoru lepšího, než Premiere, najdeme ještě pomocné aplikace Audio Editor, Video Paint a CG Infinity. Pokud bych si z dosud testovaných produktů měl vybrat, nejraději bych je zkombinoval: optimální by patrně bylo stříhat na počítači osazeném kartami a drivery míro, a střihovým software Ulead.

3. Medéa

Nakonec bych věnoval jen několik stručných slov diskovému poli Medéa, které bylo v testovací konfiguraci použito. Vlastní hardware se zdá být velice slušný, a vypadá to, že pro diskové pole není žádný problém zapisovat data stálou rychlostí kolem 9 MB/s, a číst dokonce rychlostí cca 12 MB/s. Za krátkou dobu, po kterou jsem Medéu testoval, se nedá říci nic o spolehlivosti, nicméně problém s ní nebyl naprosto žádný.

Bohužel, jak jsem psal hned na samém začátku, všechno má své ALE. U Medéy je to volba rozhraní: dělat rychlé diskové pole s rozhraním EIDE může napadnout jen... ale, nechme toho. Faktem zkrátka je, že Medéa se připojuje na EIDE, a díky tomu i v optimálním případě, kdy běží jen jedna aplikace, se na stálou rychlost zápisu nemůžeme spolehnout:

Na druhou stranu, i výpadky sahají zhruba do úrovně 4 MB/s, která s přimhouřenýma očima pro DV video stačí, takže ve skutečnosti je pod W95 Medéa bez problémů použitelná, a její kapacita práci s videoklipy výrazně usnadní (musím přiznat, že zde mě naopak W95 příjemně překvapily -- neočekával jsem, že by v nich bylo možné pracovat s disky většími než 2GB). Na základě mých dosavadních zkušeností s EIDE (bohužel jej mám v laptopu) se ale upřímně obávám, že pokud bychom Medéu využili v počítači s rozumným operačním systémem -- jinými slovy, v prostředí preemptivního multitáskingu -- spadl by její výkon ještě mnohem níž.

Celkem vzato, Medéa by byla více než doporučeníhodná -- ale v modifikaci SCSI. Takto je asi lepší obyčejná Barracuda se SCSI rozhraním: špičková rychlost je sice nižší, ale bez výpadků, a se zárukou i v multitáskovém prostředí.

Suma sumárum

míro DV300+míroDC30+Adobe Premiere LE, cena v době psaní recenze 42600+28800=71200,- Kč bez DPH
Pro:
možnost vytvářet profesionální klipy na PC za celkem snesitelnou cenu
integrovaný kvalitní řadič SCSI (což víceméně vyváží první 'proti')
samostatná analogová i digitální část, takže nemusíme kupovat obě, nechceme-li...
Proti:
...zato chceme-li, zaberou nám dva sloty
střih jen z disku na disk
velmi pomalé renderování
pracuje jen pod Windows
Závěr:
jsme-li ochotni se smířit s problémy -- především s pomalým renderováním -- už to jde. Sehnal bych si ale jiný střihový editor než Premiéru.

Samostatně:

digitální karta míro DV300, cena v době psaní recenze 42600,- Kč bez DPH
Pro:
'velké' konektory IEEE1394 (šestipinové)
integrovaný kvalitní řadič SCSI
ovládací software je luxusně navržen...
Proti:
...ale dost bídně implementován
obslužný software pracuje jen pod Windows
Závěr:
pěkné, doporučuji.

analogová karta míroDC30, cena v době psaní recenze 28800,- Kč bez DPH
Pro:
kompositní i S-VHS vstupy i výstupy
obslužný software se zdá spolehlivější, než u DV300
Proti:
snad jen že chybí vstup/výstup YUV, ale ty se v této ceně daly jen těžko očekávat
obslužný software pracuje jen pod Windows
Závěr:
pěkné, doporučuji.

střihový software Adobe Premiere, v LE versi dodáván ke kterékoli z výše zmíněných karet, upgrade na plnou za $150
Pro:
možnost vytvářet celkem profesionální videoklipy na PC
Proti:
extrémně nepohodlné UI a la Windows 3.1
střih jen z disku na disk
pomalé renderování
pracuje jen pod Windows
Závěr:
spíše bych doporučil jiný software.

Zvlášť hodnotím:

Diskové pole Medéa, kapacita 10GB, cena cca 50000 Kč, přesnou cenu bohužel neznám
Pro:
slušná kapacita za slušnou cenu, v DOSu nebo W95 dostatečně rychlá
Proti:
EIDE!!!
Závěr:
těžko kdo bude dělat profesionální práci v DOSu nebo W95; proto bych spíše doporučil variantu SCSI.

(ostatní články)