Thomson VMD8
Text odpovídá situaci na konci roku 1999.
Mám iracionální slabost pro evropské výrobce a nechuť k výrobcům z Dálného Východu; proto jsem byl velice potěšen, když jsem dostal možnost otestovat jednu z prvých evropských DV kamer. Navíc to byl právě Thomson, firma, od které mám televizi i video a s oběma jsem mimořádně spokojen už řadu let... Dalším příjemným překvapením byla kamera sama: malinká, lehoučká, hezky padne do ruky, v tmavě šedém provedení v thomsonovsky střízlivém designu je to podle mého osobního vkusu daleko nejhezčí videokamera, jakou jsem kdy viděl. Pak již, bohužel, přicházelo jen jedno rozčarování za druhým -- podobně jako u kamer JVC. Není ostatně divu; Thomson je kamera JVC, jen v jiném kabátě... Věčná škoda, že firma Thomson nezvolila jiného partnera; kdyby v takto krásném provedení byla např. "střeva" kamery Canon MV20i, blížil by se výsledek splněnému snu. Takto jsou mé dojmy z přístroje přinejlepším smíšené.
První ranou mezi oči byl český návod (patřím k té menšině lidí, kteří nejprve čtou návody, a teprve pak si začnou hrát s přístrojem). Dostal jsem listy z nějaké laserové tiskárny (či xeroxu) v rychlovazači; nejenže bez ilustrací, ale chybělo dokonce i číslování stránek. Což, to se může snadno zlepšit -- doufejme, že jsem dostal jen předběžnou versi návodu, který bude pro normální zákazníky vytištěn a svázán lépe. Horší je, že překladatel -- jak je u nás, bohužel, nedobrým zvykem -- neumí česky ani anglicky (přitom místní zastoupení Thomsona dobré překladatele má; návody k DVD přehrávačům Thomson, jež jsem měl také možnost testovat, jsou perfektní, stejně jako samotné přehrávače). U individua, jež dokáže psát věci typu "Z důvodů zamezení vzniku požáru..." nebo skloňovat "datum, bez datumu", pak už nemůže překvapit, přeloží-li "warning on battery" jako "varování na baterii", nebo "Take care not to get your finger caught in the cassette cover. ... children... are susceptible... to this type of injury" zcela nesmyslným "Věnujte pozornost tomu, aby se Vaše prsty nedotýkaly krytu kazety. ... děti často způsobí taková poškození". Tak bych mohl pokračovat ještě dlouho; podle té osoby, která si neprávem říká překladatel, "powered up" znamená "zapnutý" (ačkoli jde jen o to, že kamera musí mít k dispozici nějaký zdroj energie; nadto je popisována služba, jež funguje i při vypnuté kameře); "if the recording mode is switched" považuje za ekvivalent "přepnete-li do menu záznam" (další nesmysl -- jde o přepnutí režimu prostřednictvím tohoto menu, což je asi stejný rozdíl, jako 'položíte-li ruce na volant' oproti 'zatočíte-li volantem'); pro magické slůvko "Velcro" má čeština již mnoho, mnoho let standardní překlad "suchý zip"... a tak dále, a tak dále. Kolem strany deset (neočíslované) jsem český překlad odložil, protože se mi z něj dělalo nevolno; pokud zastoupení firmy Thomson nenechá návod přeložit znovu někým, kdo zná alespoň základy češtiny i angličtiny, doporučuji koupi kamery jen těm, kdo dokáží číst některý z originálních návodů: v mém testovacím balení byl kromě anglického i německý, francouzský, španělský a italský.
Kamera sama o sobě... nu, je to moc hezká hračka, ale s řadou drobných nedomyšleností; zkrátka, typická kamera JVC. Téměř žádná funkce nemá vlastní ovladač; vše je přístupné jen prostřednictvím menu, což není z praktického hlediska žádná výhra. Dokonce to platí i pro ruční ostření, které nejenže musíme nejprve aktivovat v menu, ale navíc se ostří miniaturním točítkem, které jinak slouží pro výběr z nabídky -- což není ani přesné, ani pohodlné.Nejinak tomu je u ostatních služeb, jako ruční řízení expozice nebo vyvážení bílé, a totéž platí i pro efekty. Jediná služba, která je k dispozici na jediné stisknutí jediného tlačítka, tak je -- kromě vlastního snímání -- podsvícení displeje... Apropos ergonomie, zatímco výsuvný hledáček, který často bývá kamenem úrazu pro ovládání jednou rukou, se dá velmi snadno ovládat ukazováčkem, přepínač režimů, umístěný na pravém boku kamery, je příliš nízko a nadto má dost nešťastně vyřešenou pojistku, takže na něj potřebujeme ruce obě -- nebo si málem vykloubíme palec. Naštěstí jej skoro nikdy není zapotřebí přepínat, protože režim "5S' je stejně na nic: vůbec v něm nefunguje režim 16:9.
Kamera nabízí obrovskou spoustu služeb, efektů a trikových možností; řada z nich však je bohužel implementována poněkud ledabyle, jiné jsou sice na pohled velmi efektní, ale jinak víceméně k ničemu. Mezi ty poslední bych zařadil například elektronický stonásobný zoom -- zní to hrdě, ale samozřejmě po takovém zvětšení obrazu už na něm není vidět zhola nic. Jiným příkladem může být fotografický režim: můžeme si vybrat různé druhy rámečku, přístroj nahraje jakési dokonale nesmyslné zatemnění a cvaknutí, jež má "simulovat závěrku"; dokonce je možné záběr rozdělit na čtyři nebo devět dílů, a do každého z nich se vloží samostatný snímek (na kterém pak samozřejmě, vzhledem k rozlišení televizního obrazu, není vidět téměř nic). Všechno služby dokonale k ničemu; zato není možné snímat neprokládaně, dokonce stisknutí "fotografické" spouště nezobrazí ani náhled, ale začne ihned snímat. Pokud kameru přepneme do módu 16:9, fotografický režim nefunguje pro jistotu vůbec. Pro fotografování by v zásadě bylo možné využít také mód "animace", kdy kamera při každém stisknutí spouště zaznamená záběr do několika snímků (v trvání cca 1/8 sekundy) -- bohužel, pokusíme-li se zapnout tento režim, nefunguje zase naopak 16:9... Poslední roztomilý nesmysl: ti, kdo chtějí mít ve svých záběrech hodně efektů, a je jim jedno jakých, si mohou vyžádat náhodnou volbu přechodového efektu! Neuvěřitelné. U kamery pro děti do pěti za pár stovek bych takovou funkci chápal...
Kamera nabízí jakousi podporu i pro střih. Lze naprogramovat sestřižení až osmi bloků, pro analogový střih jsou k dispozici efekty ze široké palety (v podstatě tytéž, jako pro nahrávání), včetně řady efektů přechodových. Snad jediná služba, kterou kamera nenabízí, jsou titulky; jinak na ni lze bez zásadních problémů zvládnout snad cokoli, co při amatérském střihu můžeme požadovat. Ovšem, také bez zvláštního pohodlí: seznam střihaných úseků např. nelze editovat, takže chceme-li změnit sebeméně třeba jen první úsek, musíme vše smazat a pak zadat znovu... Vývojáři firmy JVC by si měli koupit třeba kameru Canon MV10 a podívat se, jak se to má dělat.
Abych nezapomněl, součástí standardní výbavy je i propojovací kabel s rozhraním RS-232 a software, které umožňuje jeho prostřednictvím přenášet do počítače statické obrázky. Jedná se o pohrobka dnes již historické snahy firmy JVC jít si vlastní cestou ohledně propojení kamery a počítače, a nechápu, kdo by takovou věc chtěl využívat má-li k dispozici standardní výstup i.Link (vulgo DV, alias FireWire).
Poslední kapkou je cena. Chtít za kameru s těmito parametry sedmdesát tisíc, když např. jen nepatrně větší Canon MV20i s mnohonásobně luxusnějšími službami (a s digitálním vstupem) stojí šedesát, si dovoluji považovat za, hm, řekněme odvážné.
Suma sumárum, jedná se o velmi hezounkou a malinkou (dokážu ji snadno zakrýt dlaní!) kameru. Její ergonomie je dost dobrá tak dlouho, dokud nepoužíváme žádné speciální služby, a jen snímáme v plně automatickém režimu. Navíc je k dispozici spousta nejrůznějších efektů a služeb, z nichž možná třetina má nějaký smysl, a z ní možná třetina funguje korektně... To celé za dost vysokou cenu. Když se dívám na tu krásnou hračku, je mi to upřímně líto, ale opravdu ji nikomu nemohu s klidným svědomím doporučit. Jediné doporučení bych rád dal firmě Thomson: příště se domluvte s firmou, která videokamery umí dělat; s Vaším designem pak bude výsledek špičkový, a jistě se najde řada lidí, kteří by za něj rádi zaplatili i tu vyšší cenu.