ostatní články)Sony DCR-TRV7e
Pozor: články nemusí být aktuální a popisovat momentální stav produktu; podobně nemusí odpovídat cena! Produkty se samozřejmě časem vyvíjejí, a ceny také; máte-li proto zájem o dnešní podobu (která může být oproti zde uvedené recenzi třeba výrazně vylepšena) a cenu (která může být dnes o mnoho nižší), obraťte se, prosím, přímo na výrobce nebo prodejce.
Další digitální videokamera, jejíž test vám nabízíme, je Sony DCR-TRV7e. Je to tak trochu mezikrok mezi kapesními minikamerami jako je PC7, a přístroji plné velikosti, jako řada VX. Přístroj je evidentně určen pro ty, kdo si zvykli na kompaktní minikamery Hi-8, a o další zmenšování, umožněné technologií DV, již nestojí.
Vzhledem k tomu, že český návod jsem tentokrát k testovanému kusu nedostal, věnuji se rovnou přístroji. Na první pohled se kamera opravdu skoro neliší od 'klasických' analogových minikamer; teprve při podrobnějším zkoumání zaregistrujeme zvláštní zakládání miniDV kazety zdola či spoušť, která nabízí i fotografický režim. Odklopíme-li LCD displej, překvapí jeho rozměry: úhlopříčka 4" nabízí plochu zhruba 6x8 cm. Velký displej ovšem má i nevýhody: při jeho používání se výdrž baterií zkrátí asi o třetinu. Vzhledem k impresivní kapacitě akumulátorů (podle firemních údajů akumulátor NP-F930 vydrží cca pět hodin i s displejem, skoro sedm bez něj) to ale není v praxi tak zlé.
Díky relativně velkým rozměrům se kamera drží dobře v ruce; zcela klasické ovládání se spouští 'na palec', transfokátorem 'na ukazovák a prostředník' a řadou dodatečných ovladačů 'na levou ruku' je velmi příjemné, a snadno se mu přizpůsobí malá i velká ruka. Já měl zpočátku trochu problémy si zapamatovat, které ze speciálních služeb se spouští z menu, a které mají vlastní ovladač; jsem si ale jist, že tento problém by po delším užívání kamery zmizel.
K dispozici máme všechny standardní služby, a navíc pěknou řádku služeb luxusních. Spoušt může pracovat ve třech režimech: v klasickém, kdy jedno stisknutí záznam zahájí a druhé ukončí, v 'reportážním', kdy záznam běží pouze dokud je spoušť stisknuta, a v poněkud nesmyslném, kdy každé stisknutí zahájí pětisekundový záznam. Aniž bychom museli přepínat do režimu Play, můžeme si prohlédnout dosavadní záznam; to je velmi šikovná služba. Kamera si také pamatuje, kde jsme nahrávání ukončili, a na stisknutí jediného tlačítka umí toto místo nalézt; u kazet s elektronickou pamětí je tento údaj k dispozici kdykoli, jinak jen do vypnutí kamery.
Pro řízení většiny služeb slouží menu, ovládané dnes již pomalu standardním otočným ovladačem s možností stisknutí (nemohu si pomoci, ale osobně mi samostatná tlačítka "tam" a "zpátky" vyhovovala líp). Některé častěji využívané služby mají samostatná tlačítka, takže není zapotřebí je vyvolávat přes menu.
Sada služeb, které kamera nabízí, je příliš rozsáhlá, než aby mělo smysl se ji snažit popsat v této stručné recenzi -- od volby režimu práce přes poloautomatické nebo plně manuální ovládání expozice a zaostřování až po efekty pro oživení záběru. Pro kazety vybavené elektronickou pamětí je k dispozici i možnost titulkovat (kazetu i záběry). Efekty jsou hezké a je jich spousta, ale jsou k dispozici jen pro nahrávání, ne pro střih. Nemohu si pomoci, ale jsem přesvědčen, že tím pádem jsou dohromady na nic: když natáčím, nemám čas si hrát s efekty; tomu bych se měl věnovat až v klidu doma, při střihu. To je ale společná choroba naprosté většiny -- nejen digitálních -- kamer; u levných přístrojů pro naprosté amatéry, kteří patrně své záznamy stříhat nebudou, to chápu, ale u drahých DV kamer, kterým by pomalu slušel přívlastek 'poloprofesionální', je to podle mého názoru velmi hrubý nedostatek.
Fotografický režim je standardní: slouží pro něj stejná spoušť, jako pro 'kameru' (což je dobře), a každý snímek se zapíše do asi šestisekundového záznamu, jehož délku nemůže uživatel nijak ovlivnit. To je velmi špatně, a ani fakt, že jsem se zatím nesetkal s žádnou kamerou, která by to řešila rozumně (tj. nahráváním snímku právě tak dlouho, jako dlouho držím stisknutou spoušť), není podle mého názoru pro firmu Sony žádná omluva.
Samostatnou zmínku si zaslouží práce s titulky: jak jsme se již zmínili, kamera umožňuje přiřazení titulku kterékoli kazetě (která je vybavena elektronickou pamětí), a umožňuje i vkládání titulků do záznamu. Nejedná se ovšem o 'klasické' titulkování, při kterém se titulek nahraje jako součást záznamu; namísto toho kamera využívá služby systému DV: titulky jsou uloženy v paměti kazety, a přehravač je automaticky zobrazí na správném místě.
Na první pohled tento systém přináší řadu výhod: záznam není titulkem 'zničen', chceme-li, můžeme titulek později změnit nebo zrušit. Můžeme si také vyžádat okamžité zobrazení všech titulků, které jsou na kazetě použity, a kamera umí na požádání vyhledat záznam, ke kterému titulek patří... Opět je tu ale tentýž problém jako s efekty: kdybych se byl ochoten spokojit s primárním záznamem, nebudu vyhazovat stopadesát tisíc za kameru; o takovém vybavení budu uvažovat tehdy, budu-li chtít záznamy stříhat (bez ztráty kvality, což mi umožní jenom digitální systém). A pak, samozřejmě, jsou mi titulky v této podobě jen málo platné... Nejedná se o zhola zbytečnou službu: jestliže skladuji primární záznamy, nabídnou mi titulky možnost lepší orientace mezi jednotlivými záběry na archivních kazetách. To je samozřejmě příjemné; je ovšem otázka, zda to stojí za těch několik set korun, o které je kazeta s elektronickou paměti dražší než kazeta bez ní.
Pokud by se snad přeci jen našel někdo, kdo by si chtěl koupit digitální kameru a nestříhal -- konečně, lidé jsou různé -- narazí na jiný problém: délka a počet titulků jsou omezeny kapacitou paměti (a ta je dost malá, všechny titulky na kazetě se musejí vejít zhruba do stovky znaků). A samozřejmě, na nabodeníčka můžeme rovnou zapomenout.
Suma sumárum, v žádném případě nejde o špatnou kameru. Pracuje se s ní velmi pohodlně, rozsah služeb je širší, než naprostá většina uživatelů dokáže využít, akumulátory vydrží velmi dlouho, režim LP nabízí jedenapůl hodiny záznamu na běžnou miniDV kazetu, a konektor IEEE1394.1 umožňuje střih bez ztráty kvality. Osobně mám řadu výhrad k efektům, titulkům a podobně; je ale nutné si uvědomit, že -- alespoň zatím -- není na trhu jiný přístroj, který by zmíněné problémy řešil lépe. Do většího těla kamery se možná mohly vejít tři CCD snímače a optický hranol, možná ale také ne: kamera je asi stejně velká, jako nejmenší Hi-osmičky, takže jen jeden snímač je akceptovatelný. Pro mě nicméně i nadále zůstává favoritem PC7: to, co TRV7 umí navíc, je mi -- snad až na větší kapacitu akumulátoru -- k ničemu; a TRV7 je na můj vkus moc velká.