SLOW, aneb smíšené pocity z videozařízení FAST

Pozor: články nemusí být aktuální a popisovat momentální stav produktu; podobně nemusí odpovídat cena! Produkty se samozřejmě časem vyvíjejí, a ceny také; máte-li proto zájem o dnešní podobu (která může být oproti zde uvedené recenzi třeba výrazně vylepšena) a cenu (která může být dnes o mnoho nižší), obraťte se, prosím, přímo na výrobce nebo prodejce.

Tentokrát jsme od digitálních videokamer pokročili ke stříhání natočených klipů. A protože se samozřejmě nebudeme zahazovat s lineárním střihem (od čeho bychom pak měli počítače, kdybychom i v digitálním věku měli stříhat postaru z kazety na kazetu), otestovali jsme pro vás nelineární zařízení DV Master od firmy FAST, doplněné interní DV mechanikou.

Tato sestava (zabudovaná do odpovídajícího počítače -- což není hned tak ledajaké PC) v principu umožní sestříhat záznamy, které jsme natočili na své DV kameře (nebo na analogovém S-VHS, Hi-8 nebo profesionálním kamkordéru), přičemž máme k dispozici skorem profesionální paletu služeb a efektů. Výsledek pak můžeme opět nahrát na DV pásek, nebo na některý ze zmíněných analogových systémů. Bohužel, skoro cokoli má své 'ale': můžeme stříhat cokoli jakkoli, ALE jen z disku na disk -- takže najednou nezvládneme více, než několikaminutový klip. Máme k dispozici obrovskou paletu služeb a efektů, ALE pokud jich využijeme, bude renderování klipu tragicky pomalé (proto také slovní hříčka v titulku). Interní DV mechanika je skvělá, ALE stojí stejně, jako kompletní DV videokamera. A tak dále...

DV Master je pořád systém, který umožní za relativně snesitelnou cenu vyrábět doma videoklipy s víceméně profesionálním vzhledem (předpokládám, že případné nedostatky budou zaviněny spíše nadšeným uživatelem, než vlastními omezeními DV Masteru -- vzpomeňme si na doby prvních DTP systémů, kdy každý prosťáček hrdě produkoval "profesionálně vypadající" dokumenty s padesáti barvami, šedesáti fonty a sedmdesáti styly na jediné stránce). Na to, abych jím byl nadšený, je těch 'ale' přeci jen příliš mnoho.

1. DV Master

DV Master je balíček, obsahující vlastní kartu (PCI), krabičku pro připojení analogových zařízení (ta se sama připojuje ke kartě vlastním konektorem), několik redukcí a propojovacích kabelů, balík software a manuály.

Dokumentace je důsledně v angličtině, což osobně preferuji, nicméně uživatelé, kteří případně anglicky neumějí, by mohli mít problémy. Horší je, že manuály se týkaly jiné verse než kterou jsem k testování dostal; konkrétně o hlavním ovládacím programu -- DV Manageru -- v nich není ani zmínka, protože ten je novinkou v nové versi. To je trochu nepříjemné (a samozřejmě to patří mezi 'ALE', zmíněná v úvodu); na druhé straně, DV Manager je velmi intuitivní a troufám si říct, že i bez manuálu se s ním pracuje lépe, než se starým software s dokumentací.

Sám jsem k testování dostal DV Master již nainstalovaný, takže jediné co mohu napsat k instalaci je: probíhá-li skutečně tak, jak je popsáno v manuálech (což, jak nepřímo vyplývá z minulého odstavce, není moc jisté), je zcela bezproblémová. Snad jediná drobnost která stojí za zmínku: firma FAST pro instalaci desky do počítače dodává "antistatický" zápěstní pásek... Těžko říct, znamená-li to jen mimořádnou pečlivost hardwerářů firmy FAST (její programátoři, jak uvidíme níže, příliš pečliví nejsou), nebo je-li deska DV Master skutečně daleko citlivější na průraz statickou elektřinou než běžné desky (kterých jsem bez pásku instaloval spoustu, a bez problémů).

Vlastní hardware funguje perfektně, a nenarazil jsem na jediný skutečný problém (při práci s DV; neměl jsem bohužel čas důkladně vyzkoušet i analogovou část karty). Pokud by bylo možné koupit pouze hardware, a software získat od jiné firmy, případně -- pro ty, kdo jsou toho schopni -- si jej vytvořit podle vlastních potřeb, okamžitě bych doporučil "tohle si kupte"; bohužel, jak je u vybavení pro IBM PC/Windoze zvykem, možné to není. Jediná výhrada, kterou k technickému vybavení mám, je neexistence kompositního i/o; podrobněji se o tom zmíním níže. To ale není věc provedení hardware (které je perfektní), ale celkového návrhu.

Software... inu, software nabízí řadu služeb, a nabízí je dokonce i uživatelsky celkem pohodlným způsobem. Bohužel, právě v programovém vybavení se ta 'ALE' přímo rojí; podíváme se na ně podrobněji v následujících odstavcích. Součástí DV Masteru je především ovládací program DV Manager, který umožňuje snímat nebo nahrávat videoklipy; pokud k tomu využíváme DV mechaniku (a ne analogové vstupy/výstupy), umí ji DV Manager přímo řídit. Kromě toho dostaneme komplexní balík pro nelineární editaci videa od firmy Ulead -- základní Video Editor, a pomocné aplikace Audio Editor, Video Paint a CG Infinity. Firma FAST k nim dodává drivery, které aplikacím Ulead umožňují využívat hardware DV Master a pracovat s klipy komprimovanými podle standardu DV.

2. Práce se systémem

Základní koncepce střihu s DV Masterem je jednoduchá: nasnímáme všechny klipy, se kterými chceme pracovat, na disk jako AVI soubory; k tomu slouží DV Manager. Pak je pomocí aplikací Ulead sestříháme, doplníme efekty, počítačem generovanými obrázky a triky, hudebním doprovodem a vůbec čímkoli nám je jenom libo; výsledek zapíšeme opět do AVI souboru. Chceme-li jej z DV Manageru zapsat na kazetu (i analogovou), musí být ve formátu DV; takový formát ale Video Editor díky driverům FAST generovat umí.

Tato koncepce zjednodušuje práci s Video Editorem, přináší však řadu významných nevýhod. Musíme si uvědomit, že cca dvě minuty videozáznamu zaberou na disku gigabyte; to znamená, že na disk -- který ve Windoze nemůže být větší než 2GB -- nedostaneme víc, než něco přes čtyři minuty. Přitom na disku musíme mít zároveň výchozí klipy i generovaný klip! Samozřejmě, můžeme disk rozdělit na více oddílů (z nichž každý může mít 2GB), ale zase: Windoze nemohou obsloužit více, než 26 oddílů, protože nesmyslně označují disky písmenem... kromě toho, skutečně velké disky jsou pořád velmi drahé. Ať se na to díváme z kterékoli strany, nutnost stříhat z disku na disk znamená, že můžeme pracovat jen na krátkých klipech, jako jsou znělky nebo reklamy. Pokud bychom si chtěli sestříhat krátký film, je to v zásadě možné, ale za cenu značného nepohodlí. Další nevýhodou je nemožnost archivace projektů: projekt, jak uvidíme níže, je vlastně seznam výchozích klipů a předpisů, jak je sestříhat dohromady. Pokud ale nemáme diskovou kapacitu pro archivaci všech výchozích klipů -- a tu má jen málokdo, jedná se řádově o desítky a stovky GB, a DV mechaniku patrně pro archivaci využít nelze -- museli bychom pro nové zpracování projektu znovu snímat klipy z výchozího pásku, a museli bychom se 'trefit' do stejných snímků; to je sice v zásadě možné, ale velmi, velmi nepohodlné.

2.1. Požadavky

Podle dokumentace (popisující minulou versi) jsou požadavky systému poměrně mírné: Pentium, pár mega paměti, sběrnice PCI. Věřím, že na takové sestavě bude DV Master v principu pracovat; nevěřím ale, že by na ni byl byť marginálně použitelný. Testovací sestava, kterou jsem měl zapůjčenou, obsahovala Pentium Pro a 64MB RAM; i tak bylo renderování pomalé na hranici únosnosti.

Podobně je tomu s diskem; dokumentace doporučuje SCSI disk, který zajistí stálou přenosovou rychlost nad 300KB/s, a výslovně varuje, že většina běžných disků tomu patrně nebude odpovídat, a že špičková přenosová rychlost -- kterou výrobci obvykle inzerují -- je něco zcela jiného než rychlost stálá. Kromě toho, součástí testovací sestavy byl disk se stálou rychlostí přes 500KB/s, a přehrávání videa bylo zřetelně trhané (vyjma přehrávání v DV Manageru, který má cache).

Na 'nepočítačové' straně nabízí DV Master tři vstupně/výstupní konektory IEEE1394; dva externí odpovídají standardu IEEE1394.1 (čtyřpinové konektory, využívané na kamerách Sony), interní je plný šestipinový konektor IEEE1394. Propojovací šňůra s konektory IEEE1394.1 je součástí dodávky, takže propojení např. s kamerou je bezproblémové. Osobně bych sice preferoval, kdyby karta byla vybavena šestipinovými konektory IEEE1394 i zvenku a pro kamery Sony nabízela konektorové redukce, ale to je drobnost. Určité nepohodlí je dáno také tím, že DV konektory jsou přímo na kartě, takže jsou přístupné ze zadní strany počítače -- což u konektoru, do kterého často připojuji kameru, není právě nejlepší.

Čtvrtý konektor na kartě umožňuje připojení samostatné krabičky s analogovými vstupy a výstupy. Kromě samostatného sluchátkového výstupu jsou zde ve dvojicích audio, S-VHS video a YUV video vstupy/výstupy. Audio a sluchátka využívají 6.35mm jacky, jsou však k dispozici redukce na standardní cinche a na tenký jack. YUV video samozřejmě využívá BNC konektory, a S-VHS miniDIN. Vzhledem k tomu, že DV Master evidentně míří do amatérské, nanejvýš pak poloprofesionální sféry (jeho služby -- a samozřejmě ani cena -- nedosahují úrovně profesionálních produktů jako je Avid nebo Targa), je podle mého soudu velký nedostatek chybějící kompozitní výstup (pro kompozitní vstup je k dispozici redukce cinch-S-VHS). Bez kompozitního výstupu DV Master nelze dost dobře použít s klasickým videorekordérem; musíme mít alespoň S-VHS (nebo Hi-8) přístroj, nebo plně profesionální rekordér s YUV konektory.

2.2. DV Manager

Aplikace DV Manager umožňuje snímání a nahrávání klipů z a na vnější zařízení. Je také vhodná pro přímé přehrávání klipů na připojeném monitoru (případně TV se S-VHS vstupem), protože díky integrované cache paměti přehrává klipy z disku plynule; ostatní aplikace sice díky driverům FAST klipy přehrávat mohou, ale přehrávání je trhané. Ovládání Manageru je velmi intuitivní a pohodlné, snad jedinou výhradu bych měl k řízení DV mechaniky, které moc luxusní služby nenabízí (speciálně mi chyběla možnost nalézt zadaný snímek -- na to je nutné ke snímku dojít 'ručně').

Horší je, že software obsahuje občas docela nečekané triky. Pokud například v Manageru otevřeme okno "Audio Level", vidíme v něm celkem zbytečný ukazatel úrovně. Pokusíme-li se okno zavřít kliknutím na křížek v pravém horním rohu -- byl jsem přesvědčen, že by to měl být i ve Windoze close box? -- okno zůstane otevřené, a navíc se otevře standardní systémový Volume panel. Huh? Navíc, jak je vidět na obrázku, má DV Manager také problémy s překreslováním obrazovky po přemístění panelů:

Nejhorší ostuda na konec: na krabici s DV Masterem je hrdě napsáno "Made for NT". Houby s octem -- drivery pro NT nejsou k dispozici, takže celý systém pracuje jen a pouze pod Windoze 95. Jakkoli NT také nejsou žádný zázrak, W95 jsou prostě nepoužitelné: pokud aplikace něco dělá (například řadu hodin renderuje klip), nelze dělat NIC jiného: ani přemísťovat okna, ani studovat help. Někdy lze přepnout do jiného programu, jindy se to nepodaří. Ze začátku mi systém vůbec nefungoval, a musel jsem problém konzultovat s prodejcem; zjistilo se, že prostě nesmí být DV Manager a Video Editor spuštěny najednou (samozřejmě, že mě po nasnímání klipů v Manageru nenapadlo jej ukončit; prostě jsem jej nechal ležet a spustil další aplikaci, jak jsem zvyklý z NEXTSTEPu). Za dobu testování (týden) se aplikacím také dvakrát podařilo shodit systém, a mnohokrát mě přiměly k restartu z jiných důvodů (např. DV Manager tvrdošíjně opakoval, že nemá dostatek paměti pro cache, ačkoli jsem ukončil všechny ostatní aplikace a Manager restartoval... restart celého systému pomohl).

Firma FAST nicméně drivery pro NT slibuje. Pokud budou fungovat skutečně rozumně (o čemž tak trochu pochybuji), mohl by se pak systém stát alespoň trochu použitelným. Drivery pro jiné systémy (OS/2, SCO, Macintosh, ...) nejsou a nebudou, protože firma sama na nich nepracuje (což je pochopitelné), a dokumentaci, potřebnou k napsání driverů nějakou 3rd party firmou neuvolní (což je stupidní).

2.3. Video Editor

Video Editor je aplikace, která zajišťuje vlastní stříhání a efekty. Jak již víme, pracuje zásadně z disku na disk; lineární střih z kazety na kazetu (který by samozřejmě nepřinesl žádné nové možnosti, ale šetřil by čas i místo na disku) k dispozici není. Přitom DV technologie by v principu umožnila dokonce i nelineární střih z kazety a/nebo na kazetu, ale o tom se nám samozřejmě už vůbec ani nezdá. To je dané koncepcí programu: Editor je zcela obecný video editor, který umožňuje zpracovávat videoklipy v libovolném formátu, s libovolným počtem snímků za sekundu a s libovolným kódováním. Standardně nabízí možnost zpracování klipů ve formátu Cinepak, ve formátu MPEG apod.; drivery FAST k tomu doplňují možnost pracovat s klipy využívajícími DV codec; ty pak mají (v normě PAL) vždy snímkovou frekvenci 25 f/s, a rozlišení 720x576 pixelů.

Základem stříhání je timetable, do kterého můžeme skládat klipy (video i audio) až ve stovce úrovní. Pokud se klipy překrývají, má "vyšší" video přednost před "nižším", audioklipy se prostě smíchají. Protože můžeme u videoklipů řídit transparentnost a u audioklipů hlasitost, dává nám to prakticky neomezené možnosti práce. Klipy samozřejmě můžeme stříhat i spojovat s přesností na jednotlivý snímek.

Obrázek popsané možnosti ilustruje: přibližně uprostřed vidíme na úrovni Va klip, obsahující obrázek domku s modrou stěnou, na úrovni Vb klip "xx flag klip", a na úrovni V1 klip "Title-KONEC". Přednost má klip "KONEC"; ten obsahuje titulek "KONEC", zbytek snímku je transparentní. Pod titulkem proto vidíme vzájemný přechod mezi klipy z úrovně Va a úrovně Vb, řízený přechodovým efektem Dissolve. Podobně je přibližně v třetině vidět, že kromě audioklipu "sea" na úrovni Aa je zde i audioklip "Jes..." na úrovni Ab. Klipy se prostě smíchají; vidíme ale, jak je v místě klipu "Jes..." potlačena hlasitost klipu "sea".

Služby, které Video Editor nabízí, jsou skutečně velmi široké. Kromě přechodových efektů -- kterých je obrovské množství:

obrázek ukazuje jen jednu z dvanácti skupin -- je k dispozici řada dalších možností. U klipů na úrovních V1 až V99 můžeme přímo řídit průhlednost, a to na několika samostatných úrovních: průhlednost celého klipu umožní "rozpuštění" titulku nebo samostatného obrázku, barevné a jasové efekty nabízejí možnost dalších triků. Průhlednost jediné barvy nebo rozmezí barev dovoluje vytvářet triky technikou bluescreen. Barevné a jasové efekty spolu s možností parametrického zkreslení klipu umožňují např. doplnit stíny k předmětům, vloženým právě trikem bluescreen. Klipy můžeme 'pohybovat' (vůči klipu, který tvoří pozadí) po parametricky popsané trajektorii; tak můžeme vytvářet oblíbené efekty točících se obrazovek apod. Konečně na klipy samotné můžeme aplikovat řadu filtrů, které tak či onak mění barvy a/nebo vzhled -- příklad filtru, který simuluje snímání objektivem typu rybí oko vidíme na obrázku:

Video Editor je navržen docela šikovně a pracuje se s ním vcelku pohodlně, i když bych nalezl řadu drobných výhrad (např. není možné vložit pouze video -- načtu-li klip, načte se vždy jak video, tak i audio stopa, a pokud audio nechci, což je u klipů z videokamery poměrně běžné, musím ji teprve dodatečně rušit). Snad jediný závažnější problém samotného Video Editoru na který jsem narazil bylo to, že ať jsem dělal, co jsem dělal, filtry (o kterých jsme se zmínili v minulém odstavci) prostě nefungovaly. Věřím ale, že kdybych býval měl čas na další konzultaci s prodejcem, tento problém bychom vyřešili. Za drobnou zmínku snad také stojí záhadná volba jazyků -- nevím, zda je to vina Windoze nebo Video Editoru, faktem nicméně je, že v českých Windoze a anglickém Editoru se např. panel barev zobrazoval takto:

Dost zlé je ale renderování. Především, pod Windoze je to snad normální, nicméně mně přišlo jako zcela ostudné to, že aplikace je důsledně jednothreadová. Jinými slovy, zatímco se renderuje -- a jak hned uvidíme, je to dost dlouhá doba -- nelze dělat NIC jiného, dokonce ani přesunovat okna po obrazovce! Další neštěstí je rychlost. Samozřejmě, renderování klipu v DV kvalitě znamená spoustu operací, ale jestliže renderování trvá ve složitějších případech řádově tisícinásobek reálného času... Konkrétně, asi dvacetivteřinový klip, který obsahoval dva klipy z videokamery, dissolvující se do sebe navzájem a dvojí titulky, jeden statický a jedny běžící, se renderoval asi čtyři hodiny. Pokud si nehrajeme s titulky, je to trochu lepší -- průměrná doba renderování klipu, skládajícího se pouze z klipů z videokamery a z jednoduchých přechodových efektů, se pohybuje kolem šedesátinásobku reálného času (to je asi tak maximum, se kterým se setkáváme u profesionálních systémů). To celé na počítači osazeném procesorem Pentium Pro a 64MB RAM...

Naprosto tragicky se však systém začne chovat jakmile dojde na využití driverů FAST, zajišťujících kompresi DV codec. O prvním triku, kdy drivery prostě záhadným způsobem nefungují jestliže je zároveň spuštěna aplikace DV Manager, jsem se již zmínil. Dalším je to, že v dialogu pro volbu parametrů souboru, do kterého se ukládá sestříhaný výsledek, musíme nejprve aktivovat panel pro volbu kódování, a v něm zvolit DV Codec. Pikantní na věci je, že DV Codec v tomto dialogu je zvolen standardně; přesto to musíme udělat -- jinak se dozvíme, že driver nemůže zpracovat zvolené rozlišení!!! Přitom samozřejmě rozlišení -- 720x576 -- je správně. Řadu kanadských vtípků pro nás má připravena i práce se zvukem: editor nám nabízí několik formátů kódování zvuku do klipu. Zvolíme-li PCM, DV Manager klip přímo z disku přehraje bezchybně; pokusíme-li se však klip nahrát na DV kazetu, nahraje se také bezchybně -- ale bez zvukového doprovodu. Uživatele pak napadne patrně totéž co mě, totiž vybrat pro kódování zvuku DV Codec. To je samozřejmě správné, ale čeká na nás jiný podraz: pokud nenastavíme ukládání zvukových dat do každého čtvrtého snímku (a zde je standardní nastavení vždy jeden snímek, navíc se za normálních okolností do odpovídajícího panelu vůbec nepodíváme!), renderování proběhne bez jakýchkoli problémů... ale klip nepřehrajeme. DV Manager se z něj zblázní, navíc způsobem, který nám v hledání problému moc nepomůže: u kratších klipů se chová pokaždé jinak, někdy ukončí přehrávání klipu předčasně, jindy přehraje klip celý, ale bez zvukového doprovodu; u delších ohlásí "Internal Error"...

Celkem vzato, po delším zácviku a odhalení všech triků je systém docela slušně použitelný, jestliže máme dostatek času na dlouhé renderování. Ze začátku to ale chce hodně silné nervy.

2.4. Audio Editor, Video Paint a CG Infinity

Součástí balíku aplikací Ulead je také Audio Editor, Video Paint a CG Infinity (a Video Capture, který nepotřebujeme, protože jeho služby luxusnějším způsobem nahradí DV Manager). Bohužel, vzhledem k poměrně krátkému času, který jsem měl na testování, jsem již tyto aplikace nestihl pořádně vyzkoušet; proto jen stručně popíšu k čemu slouží.

Audio Editor je určen, jak jeho název napovídá, pro zpracování zvukových klipů. Nabízí řadu služeb ještě daleko širších, než jsou zvukové filtry a řízení hlasitosti ve Video Editoru. Obsahuje i filtry pro odstranění šumu; mrzí mě, že jsem je nestihl otestovat, protože jediný pokus s analogovou částí DV Masteru, na který mi zbyl čas, bylo nasamplování skladby z CD, a výsledek byl dost zašuměný (natolik, že jsem jej dále nezpracovával a soustředil jsem se na práci s digitálními nahrávkami).

Video Paint je vlastně klasický bitmapově orientovaný grafický editor, který umožňuje zpracovávat jednotlivé snímky. Jeho základní služby jsou zhruba odpovídající službám běžných editorů; na rozdíl od nich ale nabízí sadu dalších příkazů pro práci s více snímky najednou:

Video Paint lze samozřejmě využít i pro jednoduchou animaci; na to je ovšem lepší aplikace CG Infinity. Ta nám umožňuje vytvářet jednoduché obrázky a jejich animací vyrábět vlastní klipy; ty pak ve Video Editoru můžeme zahrnout do celkového projektu. Pomocí CG Infinity tak můžeme nakreslit dejme tomu jednoduché autíčko, které jezdí doprava doleva a kterému se točí kola, nebo běžící titulky, které obsahují různé fonty, barvy a styly písma; ve Video Editoru pak tyto klipy pustíme přes pozadí, nasnímané videokamerou...

3. DV mechanika

Nakonec bych věnoval jen několik stručných slov interní DV mechanice, kterou jsem měl k testovanému zařízení půjčenou (mechanika není standardní součástí DV Masteru). Z hlediska funkce nemám k mechanice vůbec žádné výhrady, snad leda relativně pomalé přetáčení. Podle mého názoru je ale škoda, že mechaniku není možné použít bez DV Masteru pro zálohování dat; kapacita jedné DV kazety by se i při použití samoopravného kódu s vysokou redundancí (který by byl nutný kvůli možnosti dropoutů) pohybovala kolem 20 GB. Za další drobnou nevýhodu považuji to, že mechanika může pracovat jen s mini DV kazetami, určenými pro kapesní videokamery.

Za značnou nevýhodu nicméně považuji cenu -- mechanika stojí zhruba stejné peníze, které dáme za kompletní videokameru (která samozřejmě tutéž mechaniku musí obsahovat také, a kromě ní řadu dalších věcí)! Kdyby videokamery, které jsou u nás k dispozici, měly možnost nahrávání z IEEE1394 vstupu, byl by poměr ceny a výkonu této mechaniky naprosto nezajímavý. Vzhledem k tomu že to tak není (na což patrně prodejce také hřeší), je to otázka; jedinou další možností nahrávat na DV kazetu je deck Sony, který stojí ještě zhruba dvakrát tolik. Na druhou stranu však umožní i lineární střih (takže DV Manager bychom si mohli nechat jen na efekty), dokáže pracovat s velkou DV kazetou, a nabízí další služby špičkového videorekordéru.

Suma sumárum

DV Master, cena 104 870,- (nevím jestli s nebo bez DPH)
Pro:
možnost vytvářet profesionální klipy na PC za celkem snesitelnou cenu
Proti:
nemá kompositní výstup
nepracuje jinde než pod W95
střih jen z disku na disk
velmi pomalé renderování
řada podrazů v software
Závěr:
není to špatné, ale ještě bych počkal, až to u FASTů udělají pořádně nebo až něco lépe udělaného nabídne konkurence

interní DV mechanika, cena 84 870,- (nevím jak s DPH, viz výše)
Pro:
dobrá spolupráce s DV Masterem
o polovinu levnější než DV deck (jediná jiná možnost nahrávat na DV kazetu) ...
Proti:
... ale pořád tragicky drahá!
neumí pracovat s velkými DV kazetami
nelze na ni zálohovat data
Závěr:
jako doplňek k DV Masteru žádoucí, ale za ty peníze....

(ostatní články)